DÉMONI (Ira Inferni)

___________________________________________________________________________

Důležité body
- Původní pomocníci kmotry, vyhoštěni z podsvětí kvůli vzpouře proti ní
- Parazitická a často násilná stvoření
- Podoba živoucího kouře - nemají vlastní tělo
- Musí posednout tělo jiné osoby, mrtvoly, či zvířete
- Jasná hierarchie, která odlišuje jejich schopnosti a sílu. Navenek se projevuje značkou na žebrech oběti.
- Živí se strachem/panikou
- Velice těžcí na zabití - účinné jsou zbraně smrtonošů
- Krevní kletba - postihuje jejich oběti pokud se od nich démon odloučí
- Slabiny: demonologie, paximantie - Jakmile démon plně ovládne tělo, jeho oči na chvíli zbarví prázdnota - zcela černé, bez duhovky a bělma. Stejný příznak se projevuje, když démon nadměrně využívá svých sil, či v momentech kdy je nadměrně emotivní.
- Schopnosti: 

- Řadoví démoni - silná regenerace, zvýšená síla a vyostřené smysly, teleportace omezená area efektem. (Max 20m kolem něj.) 

- Vyšší démoni - Stejné schopnosti jako řadoví démoni + telekineze. Teleportace volná. - větší vzdálenosti (v rámci kilometrů) však nezvládají.

- Arci démoni - Všechny výhody jejich schopností i se "snovou říší". Teleportace - vyšší vzdálenosti řeší velkým výdejem energie, který může stát schránku život.

Vznik

Démoni jsou podle legend a zápisů starých kronik, původním a nejstarším výtvorem Kmotry, která je stvořila jako své neohrožené válečníky, aby ji pomáhali s rozšiřováním její moci. Jejich jediným a hlavním úkolem bylo pustošení, šíření zkázy a sběr duší.
Existují legendy, podle kterých byli démoni kdysi obyčejnými lidmi. Avšak “obyčejnost“ je v tomto případě relativní, neboť patřili mezi ty, jejichž život uzmula ta, jež je později přetvořila ve své poddané. Po dlouhá léta tak plnili její rozkazy a bezmezně ji uctívali. Alespoň do chvíle, než jejich vládkyně stvořila nové pomocníky - okřídlené anděly, kteří démonům začali bránit v jejich práci. Pyšná a násilná stvoření nestrpěli po svém boku tuhle nesmyslnou novotinu. Proč je Kmotra stvořila? Provedli něco? Proč již nemohou dál provádět své svátosti, které zasvětili stvořitelce? Pocit křivdy vyústil nejprve v rebélii a nakonec i vzpouru…
Válka “nebes a pekla” byla krutá, plná utrpení, a především se seběhla velice rychle. Arcidémoni se pokusili využít svoji moc ve svůj prospěch, a aby vyrovnali počty, stvořili i oni sami své pomocníky. Nižší démony, kteří měli pošpinit ty zdánlivě čisté opeřence - succuby a inccuby.
Kmotra démonům jejich zradu neodpustila. Krutě je potrestala tím, že je zbavila jejich fyzických těl, omezila jejich schopnosti, a jejich esence uvěznila v dimenzi prázdnoty a temna, kde měli navěky trpět. Zůstali uvězněni po celá tisíciletí. Izolováni od světla i dalších vjemů. Nekonečná prázdnota.
Dlouhá staletí je poháněla touha po pomstě avšak i ta jednou zmizela. Jak udržet něco v naprostém ničem? Neslyšeli, neviděli, necítili… Až po dlouhém čase, který se nedá definovat v žádném měřítku, se v temnotě zjevilo světlo. Zářivé a oslepující.
Tato léta v temnotě se na nich krutě podepsala. Když se tedy nakonec dostali na svobodu, byla jejich povaha hluboce poznamenaná což se projevuje v jejich násilné, arogantní a manipulativní povaze. Proč by také ne? Konečně jsou venku a mohou dělat cokoliv si zamanou.
Démoni se však na svobodu dostali jako nehmotné vědomí, které se projevovalo v podobě černého, živoucího kouře. Ve snaze získat zpět svou moc a vliv se začali horečně rozhlížet po způsobu jak se znovu zmocnit fyzické podoby. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, neboť zjistili, že dokážou posednout bytosti živé, či čerstvě zesnulé. Díky tomuto aktu mohou využívat jejich těla jako své dočasné schránky. Jelikož ale nejsou s těmito těly pevně spjati mohou je bez okolků měnit. Bez tělesné schránky jsou však naprosto bezmocní. Nedokážou ovlivňovat okolí ani používat své nadpřirozené schopnosti.

Démoni ovládají arzenál schopností, které je povyšují nad ostatní rasy. Klíčové je pro ně však jedno - fyzická schránka. Bez ní jsou jen bezmocné kouři podobné vědomí, neschopné projevit svou moc. Jakmile však zvolí cestu posednutí - jejich síla se okamžitě uvolní.

Jejich základem je nadlidská síla a rychlost, kterou se vyrovnají i těm nejmocnějším vampírům. S touto silou přichází také vyostření všech smyslů. Démoni vidí ve tmě, slyší i ten nejtišší šepot a vnímají pachy i aury na obrovskou vzdálenost.

Jednou z jejich nejcennějších schopností je teleportace. Nejedná se o pouhý skok, ale o okamžité přesunutí hostitelské schránky na libovolnou vzdálenost. I když se jedná o neuvěřitelně mocný nástroj, má svá omezení. Čím větší vzdálenost démon překoná, tím více je vyčerpán, což ho činí zranitelnějším. Pokud to přežene, může dokonce zabít svého hostitele, což vyústí v nepříjemnost ve formě hledání nové schránky.
Další mocnou zbraní je telekineze. Démoni dokážou pouhou silou vůle manipulovat s předměty až do hmotnosti dvě stě kilogramů. S lehkostí tak mohou odhazovat nepřátele, přemisťovat objekty nebo vytvářet nečekané překážky v boji.
Největší nebezpečí však spočívá v jejich mentálních schopnostech. Jsou mistry klamu a iluzí, které prakticky nelze rozeznat od reality. Jejich moc sahá i do říše snů, kdy jsou schopni nejen vstupovat do snů spících osob, ale také je ovládat a bránit jim v probuzení.
Jejich největší zbraní a zároveň pojistkou je regenerace, která v sobě nese nevídanou sílu. Jakmile démon posedne nového hostitele, jeho tělo se okamžitě uzdraví ze všech zranění a nemocí, které v sobě mělo. Co je však ještě důležitější, tato regenerace udržuje schránku v dokonalém stavu, ve kterém byla v momentě posednutí. Tělo hostitele se stane zbraní, která se uzdraví z každé rány, ale jen tak dlouho dokud je v něm usazená démonova duše. Pro hostitelské tělo se tak démon stává zdrojem biologické nesmrtelnosti.

___________________________________________________________________________

Další informace

Posednutí a volba schránky
Pro démony je posednutí fyzického těla naprostou nutností, protože bez pevné schránky jsou pouhými nehmotnými esencemi, které se projevují jako oblaka černého kouře. Ačkoliv se nejedná o běžný kouř z komína, neboť tento oblak se pohybuje nepřirozeně. Rozpíná se a shlukuje jako by v sobě nesl vlastní vědomí a vůli. Teprve po posednutí mohou démoni naplno využívat své schopnosti a interagovat s okolním světem.
Démoni přistupují k volbě hostitele s chladnou vypočítavostí. Většina z nich si vybírá nejsilnější možné tělo, které jim poskytne největší moc a odolnost. Ať už se jedná o urostlého bojovníka nebo nadlidsky silného vampíra. Jiní naopak upřednostňují méně nápadné schránky, které jim umožní splynout s davem a působit v utajení. Můžete tak narazit na démona v těle mocného predátora, ale stejně tak se může skrývat v těle nevinného dítěte, či za zdánlivě křehké ženy. Tato rozmanitost ve výběru je dána nejen preferencemi samotných démonů.

Hostitelská schránka po odchodu démona

Hostitel je i v průběhu posednutí při neustálém vědomí a vnímá co démon s jeho tělem dělá. Nemůže však proti tomu vůbec nic podniknout. Po tom co démon tělo opustí a hostitel jako zázrakem přežije se mohou stát dvě věci. Jedna z nich je ta, že hostitel skončí v útulné a vypolstrované cele. Šílenství tedy zachvátí jeho mysl. Může se stát ale i to, že si hostitel posednutí nepamatuje. Vzpomínky mohou úplně zmizet, či se postupně uvolňovat. Jak si s následky poradí je jen na něm. Pokud však démon nezemřel je velká pravděpodobnost, že se jeho těla opět pokusí zmocnit. Přeci jen… tělo mu již náleží.

Kletba krve

Posednutí je v podstatě temná symbióza, která mění hostitele na buněčné úrovni. Démon se neváže jen na duši, ale i na samotnou krev, která se pro něj stává palivem a zdrojem energie. Když tedy démon odejde - zanechá v těle hostitele hlubokou prázdnotu, kterou se dotyčný snaží vyplnit… Kletba krve však není jen absťák, ale naprosté zhroucení systému, který byl po celou dobu uměle udržován ve stavu dokonalosti.

Kletba krve se aktivuje chvíli po odloučení se od démona a její příznaky se projevují s neúprosnou a zuřivou pravidelností. Během prvních několika dnů se u obětí rozvinou příznaky podobné abstinenčním syndromům. Tělo, zvyklé na nepřetržitou regeneraci a nadlidskou sílu začne strádat. Projevuje se to třesem, návaly horka, zimnicí, nevolností a celkovou slabostí. Mysl hostitele se sice osvobodí, ale je zmatená. Namísto jasných vzpomínek na posednutí se u oběti objevují spíše fragmenty, záblesky a noční můry, které jsou dostatečně matoucí, aby vyvolaly iracionální a násilnické chování. Tělo, které nemělo žádnou kontrolu nad svými činy, ale cítilo vše, co se s ním dělo, je nyní zaplaveno směsí strachu, frustrace a zmatení. To vše může vyústit v agresi vůči sobě samému i okolí.

Démoni tuto kletbu vytvořili jako pojistku. Hostitelské tělo pro ně není jen dočasnou schránkou, ale jejich majetkem. A pokud se ho nechtějí vzdát - mají v záloze tuto zbraň. Kletba krve je silná a bez pomoci neléčitelná. Postupně vede k selhání orgánů, zástavě srdce a následné smrti… Jen málokdy však dojde ke konečnému vyčerpání. Většina těchto lidí se stane obětí svých vlastních šílených představ, které je dovedou k sebevraždě, či je zabije někdo, kdo se brání jejich nenadálé a nebezpečné zuřivosti.

Jedinou cestou k uzdravení je rituál Paximancie, který dokáže očistit tělo od zbytků démonské energie. Rituál je však složitý a může jedince zabít. Vše záleží na jeho vůli a hlavně i na tom, jak dlouho démon v jeho těle pobýval. 

Pokud se oběť kletby krve nerozhodne pro rituál Paximancie, nebo ho nepřežije - její osud není nutně zpečetěn. Tělo, které v sobě neslo démonickou pečeť je pro nekromanty a praktiky černé magie nesmírně cenné. Krev, kůže se znamením, vlasy, kosti a dokonce i duše hostitele jsou plné temné, nestabilní energie. Slouží jako mocné katalyzátory a přísady do rituálů, které manipulují se životem a smrtí. 

Zbytky démonovy esence se mohou stát klíčem k vyvolávání menších démonů, k vytváření mocných voodoo panenek, nebo k provádění zakázaných experimentů. V těchto kruzích se na takové oběti pohlíží jako na poklady, které se nedají snadno nahradit…

Hiearchie

Démonská společnost se řídí přísnou hierarchií, která je určena mocí a rozsahem jejich schopností. Tato moc se navenek projevuje runovou značkou, která se vypálí na kůži hostitele vždy po posednutí. Značka se objevuje na boku v oblasti žeber.

- Řadoví démoni, čili pěšáci pekla. Značka: Isa (ᛁ) - symbolizuje led

Nejnižší a nejpočetnější skupina démonů, tito jedinci jsou spíše brutálními a agresivními služebníky. Posednutí pro ně představuje poměrně velký problém. Snadno se zmocní pouze těla zvířete, čerstvé mrtvoly, nebo slabomyslného člověka, kteří jim poskytnou dostatečnou schránku. Mají nízkou inteligenci, což je činí snadno ovladatelnými, ale zároveň nepředvídatelnými. Jsou pouhými pěšáky s omezeným přístupem k démonským schopnostem. Slouží spíše jako mazlíčci silnějších démonů i když jejich divoká povaha může vést i k útokům na své pány.

- Vyšší démoni, čili vznešení predátoři. Značka: Nauthiz (ᚾ) -  která představuje nouzi, strádání, osud a neúprosný tlak.

Tato skupina představuje elitu mezi démony. Jsou mnohem inteligentnější a rafinovanější než jejich červenooké protějšky. Posednutí lidského hostitele je pro ně snadný úkol, jelikož se dokážou zmocnit i silné mysli. To jim poskytuje mnohem více prostoru pro rozvoj. S větší silou přichází i větší kontrola nad hostitelem a přístup k širší škále démonských schopností. Jsou to chladnokrevní a vypočítaví stratégové, kteří stojí za mnohým neštěstím ve světě. Využívají svou moc k manipulaci a ovládání.
- Arcidémoni, čili prastaré entity, jedni z prvních služebníků. Značka: Hagalaz (ᚻ) - symbolizující krupobití, destrukci a nespoutanou sílu přírody.

Arcidémoni jsou extrémně vzácní a jejich moc dalece přesahuje schopnosti ostatních. Pro posednutí potřebují mnohem víc než jen obyčejnou schránku. Musí získat souhlas hostitele, který musí mít výjimečně silnou vůli a fyzické dispozice. Pokud by se pokusili posednout slabšího jedince, jeho tělo by se pod jejich mocí rozpadlo na prach. Z tohoto důvodu nemohou posednout mrtvé tělo, nebo zvíře. Jako jediní z démonů mají takovou sílu, že mohou ovládat magii i ve své nehmotné, kouřové formě. Nejčastěji ji používají k tomu, aby se vetřeli do snů svých budoucích hostitelů a deptali jejich mysl dokud se jim dobrovolně nevzdají. Jedině s hostitelem mohou ovládat veškeré své schopnosti na plný potenciál. Jsou to elity démonů. Smlouva s ďáblem (?) Jako původní služebníci Kmotry byli zběhlí v umění uzavírání smluv a tento zvyk si zachovali i po svém vyhnanství. V temných kruzích a mezi zoufalými lidmi se šeptá o rituálu, přesněji o prastarém paktu mezi smrtelníkem a démonem. Tyto smlouvy jsou pro démony dalším nástrojem manipulace, ale i zdrojem potravy a prestiže. Smlouva se uzavírá na opuštěných a temných místech, často na křižovatkách kde se prolíná svět živých a mrtvých (většinou hřbitovy, stará bojiště, místa kde se staly různé tragedie). Není nutný složitý rituál, stačí silná touha a zoufalství, které přitáhnou démonovu pozornost. Neexistuje tedy žádný univerzální návod; emoce, či rituál v podobě jednoduché vyrytí démonova znamení - doplněné vzýváním, nebo obětí. Kreativitě se meze nekladou. Pokud se démonovi zachce zjeví se před tazatelem a vyslechne si přání. Pokud je ochoten ho splnit - určí podmínky. Smlouva vždy zahrnuje splnění přání výměnou za duši, avšak doba splatnosti se sjednává individuálně a je pro démona otázkou prestiže a moci. Vyřčená smlouva se pečetí polibkem, což je fyzické ztělesnění paktu. Démon políbí smrtelníka (nebo nadpřirozeného) a v tu chvíli se na jeho kůži, (Obvykle na zápěstí nebo za levým uchem.), objeví malá, nenápadná runová pečeť, jež je podpisem démona. Tato pečeť symbolizuje pouto mezi démonem a jeho obětí. Je to jasný signál pro ostatní, že tato duše je již zabraná. Vyšší démoni jsou schopni pečeť i vycítit, aniž by ji na oběti viděli. Pečeť nelze odstranit žádnou běžnou magií nebo prostředky, je vryta do duše. - Splnění přání - Démoni v dnešních dobách plní přání svých klientů v souladu se svými schopnostmi a povahou. Například: - Bohatství: Démon nevyčaruje peníze z ničeho. Namísto toho využije svých schopností k manipulaci a násilí. Posedne někoho bohatého, donutí ho přepsat majetek a pak ho tiše odstraní. Nebo může vyvolat iluze a manipulovat s ostatními, aby se dané osobě dostalo to, po čem prahne. Vše je provázeno chladnokrevnou kalkulací a násilím. - Láska: Zde démon využívá své mentální schopnosti a snovou magii. Vstupuje do snů vyhlédnuté oběti a začne manipulovat její myslí. Vytváří falešné pocity, iluze lásky a sžírá oběť panikou a strachem, dokud se dobrovolně nepodvolí. - Pomsta: Tyhle smlouvy démoni plní s obzvláště velkou radostí. Poskytnou svou sílu pro vraždu, či mučení... Vždyť je to jejich přirozenost. - Smluvní lhůta: Stanovená doba (Povětšinou 5, či 10 let, ale může být i jiná.) není jen lhůta. Pro démona je to období kultivace. Po celou tu dobu démon s radostí sleduje jak v klientovi roste úzkost a strach. S každým dalším rokem, s každým dnem se napětí totiž stupňuje. Tato rostoucí panika je pro démona lahodnou hostinou. Sytí se touto lahodnou energií a posiluje svou esenci. Když doba splatnosti vyprší, démon se zjeví. Klient se může snažit utéct, schovat se, ale smlouva ho vždycky dožene. Následuje rituální vražda při níž démon oběť zabije a pohltí její poslední výkřik paniky, zatímco duše putuje ke Kmotře.