Není nic horšího než ztratit věrného společníka. Život je konečný, i když si to mnozí odmítají připustit. Ale co když smrt není jediná možnost? Co když existuje způsob, jak zvíře přivést zpět - nejen jako nemrtvou, hladovou trosku, ale jako plnohodnotného společníka?
Proměňování zvířat  na upíry není běžnou praxí. Většina pokusů o přeměnu končí selháním - tělo nevydrží, žízeň je příliš intenzivní nebo se zvíře zblázní a napadne i svého pána. Přesto existují jedinci, kteří se tomu snaží porozumět, a někteří dokonce uspěli.
Upíří mazlíčci nejsou běžná zvířata. Jsou silnější, rychlejší, jejich smysly se zostřují do nadpřirozených výšin a často mají schopnost regenerace. Ale stejně jako jejich upíří páni, mají své slabiny. Krev je jejich jediným zdrojem výživy – bez ní rychle chřadnou, propadají šílenství a nakonec  umírají. Jsou věrní, dokud jsou syti. Hlad z nich však dělá bezduché predátory.


Základní pravidla chovu upířích mazlíčků
Chovat upířího mazlíčka není pro slabé povahy. Je třeba dodržovat několik zásad:
- Častý přísun krve: Upíří zvířata nejedí běžnou potravu - jejich tělo ji nedokáže zpracovat tak jako dříve. Potřebují čerstvou krev, jinak začnou slábnout, jejich tělo se vysušuje a postupně se mění v bezduchou schránku. Stále je možné jim dávat syrové maso, granule a podobně - dokáže to poskytnout jistý komfort a zábavu, je to ale jako krmit kočku zeleninou.
- Hlad = šílenství: Pokud mazlíček nedostane krev včas, jeho instinkty se obrátí proti všemu živému. Nejprve začne lovit menší tvory, ale jak hlad roste, může se obrátit i proti svému pánovi. Většinou se po nakrmení uklidní a jsou zase stejní jako předtím, není to však ideální a ani stoprocentní.
- Zvýšená citlivost na světlo: Většina upířích mazlíčků nesnáší přímé sluneční světlo. Krátká expozice způsobuje popáleniny, delší vede k těžkým zraněním. Dá se proti tomu bojovat amulety proti slunci - většinou připnutými na obojku.
- Silná vazba na pána: Upíří zvířata si stejně jako novorozen upíři tvoří silné pouto ke svému stvořiteli. Pokud jejich pán zemře, nebo se je pokusí opustit, mohou upadnout do letargie a ztratit vůli k životu, což končí jejich hladověním a smrtí. Díky tomuto silnému spojení jsou někteří z nich schopni vnímat pocity jejich pána vůči okolí, a zároveň dokáží přenést svoje pocity pánovi - lehká forma komunikace, na bázi telepatie.
- Ostré instinkty: Po přeměně jsou jejich lovecké schopnosti extrémně zesílené. Jsou skvělí stopaři, vnímají pohyb na velkou vzdálenost a dokáží vycítit strach i změny v tepu obětí.

Kategorie upířích mazlíčků
Podobně jako ghoulí zvířata, i upíří mazlíčci se dělí do tří kategorií podle úspěšnosti přeměny a způsobu péče.

- Devoted  (Oddaní)
Toto jsou ideální výsledky přeměny - zvířata, která si uchovala svou původní osobnost, ale získala výhody patřící k upírství. Jsou inteligentní, extrémně loajální a schopní samostatně fungovat po boku svého pána. Jejich fyzická síla a rychlost několikanásobně přesahuje běžné protějšky a dokáží se regenerovat, pokud mají dostatek krve.
- Feral (Divocí)
Tato skupina zahrnuje zvířata, která sice přežila přeměnu, ale kvůli nedostatku potravy nebo špatnému zacházení se stala neovladatelnými bestiemi. Loví bez rozmyslu, útočí na cokoli, co se pohne, a jejich jediné priority jsou krev a přežití.
- Husk (Schránky)
V této kategorii jsou úplní ztroskotanci. Zvířata která přišla o svého pána a jsou připravena na to shledat se s ním na druhém břehu. Jsou slabí, nemají zájem o potravu se a často nedokáží samostatně existovat. Jejich tělo může začít mít problém se zatuhnutím svalů a kloubů, pokud nejsou neustále vyživováni krví a speciálními alchymistickými směsmi.
Nejsou nebezpeční v boji, protože jejich fyzické schopnosti jsou značně omezené. Spíše než jako predátoři působí jako depresivní připomínka jejich minulé síly, nevnímají okolí a pokud na ně někdo zaútočí, nereagují. A tovětšinou ani když jsou smrtelně ohroženi.
Většina jich přestane přijímat potravu maximálně do týdne od smrti majitele, a nechá se pohltit nicotou. Pouze někteří šílení alchymisté se pokouší experimentovat s jejich regenerací, ale úspěšnost těchto pokusů je minimální. Když je zničená duše, tělo brzy následuje.




Upíří mazlíčci mohou být věrní společníci a neohrožení ochránci. Jsou nesmrtelní, nelze je zastrašit a pokud jsou správně krmeni, budou svého pána chránit až do posledního momentu. Jejich vlastnictví ale není pro každého. Přeměna zvířete nese riziko - nikdy nemáte jistotu, že se vrátí stejný, jaký byl před smrtí.
A pokud se rozhodnete přeměnit svého mazlíčka, buďte si jisti, že jste připraveni nést následky.