Povaha
Jeho povaha je vrtkavá. V jednu chvíli může tvrdit, jak moc vás miluje a v tu druhou se vás může snažit zabít. Avšak, nechová se tak vždy. Také se umí chovat úplně normálně nepoznáte na něm vůbec nic. Často se přetvařuje. Velmi často, jelikož nechce, aby lidé věděli, jak se doopravdy cítí. Nerad dává najevo jakékoliv emoce. Nikdy mu to totiž nepřineslo nic dobrého. Má také docela velký strach z navazování jakýchkoliv kontaktů. Ano, řídí firmu, ale tam nenavazuje přátelství. Tedy.. ne takové, jaké může navázat s člověkem, kterého třeba potká na ulici. K takovým lidem se chová odtažitě, někdy dokonce arogantně. Drží si odstup a raději jen pozoruje, než aby se doopravdy zapojil. Za všechnu tu přetvářku skrývá nejistotu a strach. Má zafixované, že když tohle před někým ukáže, onen člověk jej pak dostane. Je to dle něj projev slabosti. A to on nemůže dovolit. Raději od sebe tedy dotyčného odežene, než aby se k němu nějak výrazně přiblížil. Jasně, dokáže nabídnout pomoc a chovat se v tu chvíli jako přítel, ale po zažehnání problému se znovu odtáhne a bude si držet svůj odstup. Rád loví. Ne tedy v tomto městě, jezdí většinou pryč na speciální lovy. Loví sám a jeho kořistí opravdu nejsou zvířata. Snižuje počty lidí, lovců či nadpřirozených. Je mu jedno o koho jde. Hlavně, že utíká. Ještě nikdo jej nepřesvědčil o tom, že by s tím měl přestat. Lovícího Faolina tedy člověk opravdu potkat nechce. Dokáže se za svou kořistí hnát dost dlouho a pokud se mu kořist schová, počká si. Dokáže hodiny sedět před domem své oběti a hlídat si, kdy půjde ven. Všechno tohle je však jen důsledkem toho, co se mu stalo v minulosti. On dokáže být velký miláček a vážně hodnej kluk, ale nikoho nepustí tak blízko, aby to dotyčný mohl zjistit. Velmi rád kreslí a dělá ostatní aktivity, jako každý jiný, ale stejně v něm stále je ona divokost jeho kočky, kterou se na několik let stal.
Minulost
Narodil se v klanu kočkodlaků, který má velmi dlouhý rodokmen. Jeho předci zde byli již v době starého Egypta. Právě z Egypta pak jeho předci pocházejí. Kočky byli brány jako posvátné. Ať už se jednalo o malé číči nebo velké šelmy. V té době se jeho předci pohybovali spíše v podobě kočky. Bylo jim podsluhováno a opravdu si nežili špatně. Faolin se narodil do této rodiny a popravdě, nelíbilo se mu tu. Byl jedináček a příbuzní s dalšími koťaty bydleli daleko. Neměl si s kým hrát, jelikož jej rodiče nemohli pustit mezi ostatní obyčejné děti. Čert ví, co by se stalo, kdyby někdo přišel na to, že se zde potulují kočkodlaci. Narodil se v Anglii. Jeho matka patřila k onomu uznávanému rodu z Egypta. Otec.. ano, také patřil do jednoho z uznávaných rodů, avšak jeho kořeny nesahali tak hluboko do minulosti. Našel jeho matku při jedné ze svých cest. Odstěhovali se tedy do Anglie, kde se jim o několik let později narodil právě Faolin. Být jedináčkem by opravdu nebylo nijak špatné, avšak když pak chtějí rodiče všechno dělat s vámi není to nic moc. s dalšími nadpřirozenými se setkal až v dospělosti. Sice se o nich učil, ale setkání naživo třeba s takovým vlkem při lovu v lese bylo úplně jiné, než jej popisovala kniha. Odnesl si z toho nepěkné kousance a strach ze psů. To se mu později podařilo překonat a s ostatními nadpřirozenými se začal stýkat mnohem častěji. Avšak, zrovna toto nebylo úplně dobré. Během jedné noci vypukl v jejich sídle požár. Zda-li sám od sebe nebo jej někdo založil zprvu nevěděl. On se ohni vyhnul jen proto, že byl té noci venku. Jeho matka a otec však zůstali v sídle a nakonec v ohni zemřeli. Snažil se jim pomoci, ale neměl jak. Snaha o uhašení ohně byla zbytečná. Plameny polykali jejich dům a nedalo se proti tomu bojovat. Bylo příliš pozdě. Ztratil rodinu, na které mu záleželo i přesto, jaké ofuky stále dělal. Jejich smečka zůstala bez vůdce. Co má teď dělat? Nemohl se jen tak chopit vůdcovství. Navíc, smečka jej nikdy nebrala. Odsuzovali jej díky původu. Udělal tedy to jediné, co mu tenkrát přišlo správné. Utekl. Nechal v Anglii všechno, co znal a měl kdy rád. Vzpomínky, smečku, zbytek rodiny a dokonce i svou přítelkyni. Měl za to, že se bez něj bude mít lépe. On se napřed musel postavit na vlastní nohy. První rok v cizině zvládl jen díky své kočce, která jej ve všem podržela. Nakonec si zvykl. Naučil se cizím jazykům a postupně se jeho smutek vytratil. Začlenil se do smečky kočkodlaků a konečně to vypadalo, jako že je vše perfektní. Jenže nebylo. Špatné vztahy se sousedy zapříčinili válku. První ze dvou světových. Jeho nová smečka byla rozprášena. Ti, co mohli bojovat byli posláni do války. Znovu byl beze smečky. Znovu přišel o nalezenou jistotu. Tohle už nechtěl. Nechtěl, aby se mu tohle dělo. O několik stovek let později se s ním nadpřirození mohli seznámit o dost lépe. Nikdo se s ním však seznámit nechtěl. Ono seznámení nikdy neskončilo dobře. V Belgii byl velmi dobře známý právě mezi kočkodlaky, kteří utíkali jen, co se přiblížil. On byl teď sám sobě smečkou. Nevěřil nikomu. Nikoho nenechal, aby se k němu přiblížil a nikdo to ani nezkoušel. Přiblížení se k němu znamenalo jediné. Smrt. Avšak, nadpřirození měli tohoto po krk. Uspořádali na něj hon. A našli jej. On ve své podstatě.. ztratil lidskost. Stal se jen divokým zvířetem, které likvidovalo všechno, co mu v minulosti ublížilo. Chytili jej, uspali a naložili na loď, která jej přepravila do Ameriky. Avšak, ani tady to nebyla velká sláva. Ve chvíli, kdy jej pustili z bedny, skočil po prvním z ošetřovatelů a ukousl mu hlavy. Dostal další dávku sedativ a byl nakonec přemístěn do kočovného cirkusu. Vystavovali zde nejrůznější zvířata, která skákala tak, jak cvičitel pískal. On však ne. Nechtěl poslouchat. Proč by také měl. Začali s ním tedy zacházet už s jako pouhým zvířetem a jeho lidskost byla ještě více potlačena. Z cirkusu se dostal čirou náhodou, kdy cvičitel špatně zavřel dveře klece. Podal si ho. O tom žádná. Vrátil mu všechno, co mu kdy provedl a utekl tak, jak měl ve zvyku. Dlouho si zvykal na nové prostředí. Avšak každý si nakonec zvykne. Jeho kočka však pochopila, že pro přežití v tomto světě musí vypadat.. jako člověk. Po těch x letech byla přeměna nečekaná a popravdě, kdyby jej našli hrozilo, že ho zavřou do ústavu pro mentálně choré. Choval se jako zvíře. Několik let však stačilo k tomu, aby se začal chovat normálně. Vystudoval několik škol a spojil se se svou rodinou. Díky penězům, které mu poslali si mohl postavit dům a posléze založil i menší firmu. Avšak, to, co dělal není pryč. Stále loví a ve své podstatě je pořád více zvířetem, než-li člověkem.
Vzhled
Faolin má tmavé vlasy, které díky slunci v létě zesvětlí. Má je vždy upravené a ostříhané. Pod černým obočím se pak nacházejí hnědé oči. Stále neprostupné, chladné. Také si nechává růst vousy, které jednou za čas úplně oholí. Vysoký je 188 centimetrů a váží 80 kilo.
Fantasy World