Povaha
Andrew je dost divoký oproti Anthonymu, často pro něj neplatí pravidla, do věcí se sem tam vrhá bez přemýšlení po hlavě, je energický někdy až hyperaktivní, obzvláště potom jako lišák, kterého jednou za čas nechá převzít kontrolu. Je mu jasné že je z něj brácha občas na prášky, ale kteří sourozenci si někdy nelezou na nervy, že? Tvrzení že mají dvojčata mezi sebou pouto u nich platí, není to tak že by věděli o každém škrábanci nebo odřenině, ale když se tomu druhému stane něco vážnějšího, začnou mít špatný pocit, ne vždy jim dojde z čeho ten špatný pocit mají, takže není pravidlo že by se hned rozeběhli za tím druhým zda je v pořádku, taktéž si nedokáží číst myšlenky nebo něco podobného co by mohl internet tvrdit, že dvojčata dokážou. Co je důležité říct, nemají mezi sebou žádné tajemství, co ví jeden, ví i druhý. Andrew se nebojí lovců, měl by, ale nebojí se a moc dobře ví, že Tonyho vytáčí svou neopatrností, každopádně si prostě nedokáže pomoct. Nejspíš proto mu nevadí, když do baru přijde nějaký lovec. Dokud nezačne dělat problémy, může tam být jak dlouho chce a popíjet klidně s nadpřirozenými. Andrew se totiž dokáže jednoduše spřátelit téměř s každým, ať už tím že je milý nebo tím jak je výřečný. Co se týče baru… Andrew nemá problém s lovci a tak se s bratrem rozhodli, že otevřou jak pro nadpřirozené, tak pro lidi a lovce, pod pultem mají pro případ nouze brokovnici, na první pohled děsivá zbraň, na druhý téměř nepoužitelná, neboť vystřelit z ní by znamenalo sestřelit kohokoliv v dosahu osoby na kterou by brokovnice namířila. Tak či tak vždy fungovala jako odstrašující prostředek. Nejspíš by normálně neměli šanci svůj bar zviditelnit, i přes to jak vypadá, ale jejich reputace a tak i reputace baru spočívá v důvěře a pocitu bezpečí, nemají ani problém někoho tam v nouzi schovat. Celkově jsou ohledně zákazníků oba dva ochranářský.
Minulost
Své rodiče nikdy nepoznal, co ví tak matka i otec zemřeli, každopádně si je nepamatuje, takže vše na čem mu záleží je Anthony. Jako malý je vychovávaly adoptivní rodiny, ano rodiny, u žádné totiž nevydrželi dlouho, za což si mohli tak nějak sami. Andrew to ale vnímal pozitivně, nevadilo mu být každý měsíc, někdy i dřív či dýl, jinde, u jiných lidí, na jiných místech. Jednoho dne se rozhodli utéct, to už věděli že jsou lišáci a věděli, že změnit se není až takový problém. Skoro celý týden se toulali převážně v horách, kde o nich nikdo nevěděl, ale jelikož to byli ještě děti, neuvědomili si jaké nebezpečí je tam může potkat. Anthony byl řekněme o něco moudřejší než Andrew, takže by se mu pravděpodobně nic špatného nestalo, ale Andrew měl svou hlavu a tak když viděl chatu, nenapadlo ho nic lepšího než se rozeběhnout přímo k ní. Před ní se změnil zpět a jako člověk vstoupil dovnitř. Bylo tam příjemné teplo a tak to tam šel prozkoumat, co špatného by se mu tam mohlo stát. Když vešel do kuchyně, srazil se ve dveřích s člověkem, přesněji s lovcem a jak to věděl? Došlo mu to druhý den, kdy se probral aniž by si pamatoval cokoliv po tom setkání. Byl úplně sám zavřený v nějaké místnosti, měl strach o sebe i o bratra, nevěděl co se děje. Došlo mu to až když na něm začali dělat nějaké výzkumy nebo co, už si to moc nepamatuje, nejspíš proto že se to stalo před víc jak 100 lety a takový věci váš mozek radši vytěsní. Nějakou dobu tam ale zavřený byl, to ví s jistotou, ven ho dostal až jeden z inkvizitorů, který mu to všechno potom vysvětlil, o co vlastně inkvizici jde nebo co je to za společnost. Ale Andrewa zajímal jen bratr, kterého, jak se dozvěděl, inkvizitor schoval u sebe doma dlouho předtím než se mu podařilo dostat ven jeho.
Andrew nevěděl proč to udělal, proč je ochránil, ale byl mu vděčný a tak přemluvil bratra aby s ním zůstali, dokud nebudou schopní pokračovat sami, což momentálně nebylo možné, lovci je totiž hledali. Oba dva mu sem tam pomáhali, ale lovům se vyhýbali, přece by nezabili jednoho ze svých a on zase pomáhal jim, učil je jak pracují lovci i to jak někoho přechytračit, což pro ně nebyl až takový problém vzhledem k tomu že jsou z poloviny lišky a to ani pro Andrewa, který ho začal nazývat jejich otcem. Po několika letech je poslal do Minew, kde vlastnil dům, který jim přenechal spolu s autem, kterým se tam dostali. Tohle město díky němu objevili když jim bylo asi 30 a zůstali tu dalších 90 let, dlouhá doba, že? Jenže oni to tu prostě zbožňují, nebo aspoň Andrew. Za tu dobu tu stihli už spoustu věcí, mezi které patřila práce v barech, později založení vlastního baru a obchůdku (který provozovali tajně v místnosti za barem), o kterém vědělo jen pár lidí/nadpřirozených, vyřešit mnoho problémů, které přinesli jak lovci tak nadpřirození jak jinak než v baru, nebo třeba jeho rekonstrukce, kterou dodělali teprve teď a na kterou je Andrew hrdý, takže už se nemůže dočkat až ho znovu otevřou.
Fantasy World