Povaha
Často se usmívající milá osůbka, která se ráda seznamuje s novými lidmi a miluje děti. Nemá ráda samotu, takže když je chvíli bokem od lidí a pak se k nim dostane, mohou jí mít za blázna, neboť se tak může chvilku i chovat. Nicméně i přes to je opatrná a dává si pozor s kým se baví. Většinou ale stačí fakt, že je i ten druhý nadpřirozený a opatrnost jde stranou. Lehkovážné a hloupé, jenže za svůj život se Jezza prozatím nesetkala s nikým, kdo by jí chtěl ublížit a proto má trochu mylnou představu o světě. Když je to ale potřeba, dokáže být rozvážná a přemýšlí dříve než něco udělá. Když vidí nějakou roztržku, snaží se zprvu uklidnit obě strany a pokud to nejde, tak alespoň jednu. Jezza věří, že se dá vždycky všechno vyřešit bez násilí. Je to trochu naivní ale prozatím to vycházelo, tak to moc neřeší. Je nekonfliktní, těžko v ní vyvoláte pocit že se musí rvát ale vzhledem k její kočce to není nemožné. Jezza byla naučená, že v lidské podobě se musí chovat jako milá holka, ale když s rodinou lovila, nemusel se vůbec krotit. Takže se snaží s lidmi vycházet a být za dobře ale jako kočka se v ničem neomezuje. Miluje tu volnost, kdy vás nic neváže a můžete běhat po lese bez starostí. Jezza je vážně milá když chce ale zároveň i divoká. S ničím si nedělá moc hlavu, přeci jen žije ve světě kde jsou nadpřirození na každém kroku a lidé si jich nevšímají. Když stojí před nějakým důležitým rozhodnutím ale sama si není jistá, nechává to na svém zvířeti. Možná to není úplně bezpečný, svěřovat taková rozhodnutí divokému zvířeti ale nejednou to Jezze pomohlo. Jakmile si nakloníte lvici, je jasné že Jezza nebude mít sebemenší problém. Možná je to nevýhoda ale jak už bylo zmíněno, prozatím žila se svou rodinou na bezpečném místě a nikdo jí nechtěl ublížit.
Minulost
arodila se do maličké smečky, která žila v sousedství s vlčí smečkou. Vlčata a koťata si společně hráli, tu a tam se stala nějaká nehoda ale nikdy to nebylo nic vážného. V obou smečkách byli děti vychovávány k tomu, aby si vážili druhých a přijímali lidi takové, jací jsou. Nicméně vzhledem k opatrnosti rodiče moc nedovolovali, aby děti odcházeli moc daleko a když už se vydali mezi lidi, tak je vždycky doprovázel minimálně jeden dospělý. Bylo to bezpečnostní opatření, neboť svět nebyl pro nadpřirozené moc bezpečný. Rodiče to pochopitelně dětem neřekli a vždy si našli nějaký důvod, proč nemohou do města a tak. S tím jak děti stárli se měnilo i učení. Učili se bránit všem rasám, věděli jaké zbraně na koho platí ale bylo jim vysvětlováno, že ubližovat mohou jen v případě, že už jiná možnost nebude a půjde jim o život. Jezza to brala jako součást jejich života a takhle v ústraní byla opravdu šťastná. Nicméně po těch letech to začínala být nuda, vlci se přesunuli na jiné místo a tak zůstala kočičí smečka osamotě. Jezze chvíli trvalo než starší přemluvila ale nakonec se i kočkodlaci rozhodli přesunout a přiblížit se k lidem ale i k ostatním nadpřirozeným. Některé sice potkávali poprvé ale vzhledem k výuce věděli co a jak. Jenže ani nové místo nebylo to, co Jezza hledala a proto se s rodiči dohodla, že může cestovat. Než rodinu opustila, byla ještě poučená že je to ve světě jiné, nebezpečné ale copak tomu věřila? Prošla polovinu Ameriky ale stále jí přišlo, že něco chybí. Během jejích cest se stalo pár nepříjemných věcí ale nikdy jí to nezasáhla natolik, aby začala věřit tomu, co jí říkali rodiče. Nakonec se Jezza dostala do Kanady, kde uprostřed lesů narazila na malé a dost zvláštní město. Konečně měla pocit že našla místo které hledala ale to se pozná časem.
Majetek
Za peníze co dostala od rodičů si pořídila byt ve středu města a do budoucna plánuje i pořízení auta. Dále má album s fotkami a pár drobností, které jí připomínají rodinu. Co se zařízení bytu týče, moc toho není ale k životu to stačí.
Fantasy World