Sean se poměrně straní všech lidí. I když je již nehází do jednoho pytle, stejně si nemůže pomoci a snaží se udržovat si určitý, pro někoho možná až moc velký odstup. Ve společnosti vystupuje odměřeně, pokud se dostane k někomu z vyšší společnosti, dalo by se říct snad i to, že je z něj v tu chvíli úplně jiný člověk. Chová se v momentě dost vybraně a bez mrknutí oka se zapojuje do konverzací, pokud je k tomu vyzván. Jakmile se dostane mezi normální lidi zahazuje všechno to snobské chování a používá běžné řečnické výrazy. Aby jste jej však zaujali a on s vámi opravdu chtěl mluvit a netvářil se nuceně, musíte být pro něj něčím zvláštní. Ve většině případů stačí příslušnost k jedné z nadpřirozených ras, aby jste měli stále vzrůstající šanci, že k vám přeci jen obrátí pohled a nakonec s vámi možná i prohodí pár slov. Nicméně, i když se zbavil mnohých předsudků vůči lidem, stále není schopen důvěřovat. Nebo alespoň ne úplně. Mnoho věcí tak vůbec neřekne a jednoduše si je nechá pro sebe. Každopádně, dalo by se říci, že se jedná o dost velkého samotáře. Dejte mu do rukou knihu a do konce dne o něm neuslyšíte.. pokud tedy knihu nedočte dříve. Také jeho nadšení pro cestování jej vedlo k tomu, aby se učil a zdokonaloval v cizích jazycích. Díky tomu na Vás může spustit v jazyce, kterému vy nebudete rozumnět. Pokud jej na to včas neupozorníte může se stát, že vám jednoduše vyloží něco, čemu opravdu neporozumíte a on to pak bude muset celé zopakovat, z čehož nikdy není moc nadšený. Je to poměrně nekonfliktní osoba, která se však ráda ohání chladnými zbraněmi a jen těžko se dá svést pryč od prvotního úmyslu. Za tím, co chce tak kráčí přes mrtvoly. Někdy i doslova. Pokud se mu kdokoli pokusí zabránit v tom, co chce, dokáže jednat až agresivně. Pokud se z většího kolektivu lidí dostane do společnosti jedné nebo dvou osob dokáže se velmi rychle rozmluvit. I tak si však dává pozor na to, co kde řekne. Raději neřekne nic a zatváří se tak, jako kdyby doufal, že se jednou podaří a on bude moci zabíjet pouhým pohledem. Nicméně, mohl by se dát i na hereckou kariéru. Umí sehrát v podstatě cokoliv. Od velkého kamaráda po nejhoršího nepřítele. Sám přátele nemá a snaží se držet v takové neutrální zóně, neboť se ještě nestalo, že by si někoho oblíbil natolik, aby k němu dokázal chovat nějaké hlubší city. Proto je radno mu zprvu nevěřit stejně tak, jako on nevěří ostatním a počítat s tím, že i když vám jeden den nabídne pomocnou ruku, druhý den už od vás může dávat ruce pryč s tím, že vás vůbec nezná. Těžko však říct, jak se bude chovat k osobě, které opravdu začne věřit. No.. je možné, že se jí opravdu bude snažit snést modré z nebe, ale to je prozatím ve hvězdách.
Narodil se v Norsku do jedné z tamních bohatších rodin z řad nadpřirozených. Jednalo se tak o dítě, kterému se v mládí dostávalo všeho, po čem toužil. I tak se jej rodiče snažili učit skromnosti, což se k jejich štěstí povedlo. Naučil se skromnosti a tak od nich nepožadoval mnoho, i když vlastně mohl, neboť peněz na to měli dost. Do školy jej však nikdy neposlali. Alespoň ne do základní a místo toho mu zařídili soukromé učitele. Nepřicházel tak do kontaktu se svými vrstevníky a plaše se tak schovával, pokud se šli s matkou projít do města, či jej vzala na nákup, když se doma moc nudil a on venku nějaké další děti potkal. Sám totiž ven nechodil. Neviděl v tom žádný smysl, nebo svůj volný čas trávil ve stájích, či pobíháním po pozemku v jeho liščí podobě. O okolní svět se tak moc nezajímal. Zlom přišel teprve tehdy, když jej chtěli zařadit na střední školu. První den proběhl v pořádku, i když s nikým nepromluvil jediné slovo. Neměl to v plánu ani dalších několik dní jenže.. musel. Alespoň dle jeho matky, která chtěla, aby se její syn zařadil do kolektivu. Avšak jeho spolužáci nebyli jedni z nejlepších. Zjistili, že pochází z bohaté rodiny a dávali mu to sežrat dostatečně na to, aby nakonec ze školy odešel a pokračoval v domácím studiu. Matku jeho odchod ze školy mrzel, ale na to měla myslet dříve, než jej vůbec někam poslala. Lidem díky tomu přestal věřit a.. celý čas trávil nad knihami. Překládal ze starých textů nebo četl knihy filozofické, či jinak naučné. V Norsku zůstal poměrně dlouho, ale nakonec mu uhranulo neznámo. Proto se po několika letech konečně odpoutal od knih, koní a všeho ostatního a vydal se na cesty. Věděl moc dobře, že má ještě dostatek času na to, aby zcestoval klidně celý svět. Sbalil se tedy a z Norska odcestoval. Jakožto první kontinent po opuštění Evropy navštívil Asii. Jejich kultura mu učarovala a on zde pár let zůstal. Učil se jejich zvykům, zacházení s mečem a dalším věcem, které jej zajímali. Až tady poznal, že ne všichni lidé jsou takoví, jako jeho bývalí spolužáci a přestal tedy všechny házet do jednoho pytle. Avšak, i když se mu zde líbilo, nakonec se sebral a i odsud odjel pryč. Velký podíl na tom měli hlavně lovci, kterým se cizinec nikterak nezamlouval a on se s nimi nechtěl pouštět do žádných potyček. Zastavil se až po několika letech, kdy opravdu procestoval téměř celý svět. Nakonec se z Argentiny přesunul do Kanady. Tam chvíli projížděl jedno město za druhým, než se nakonec usadil v San Hillesh. Zatím tu žije něco kolem dvou let. Mezi lidi občas zajde. Jinak spíše korzuje mezi domovem a prací, i když tam v podstatě ani chodit nemusí. Kdyby to však nedělal, unudil by se. Sem tam rád provokuje lovce a.. tak je jen otázkou času, kdy u nich doopravdy skončí.
První, čeho si na něm všimnete jsou v podstatě téměř do očí bijící dlouhé bílé vlasy, které sem tam nosí sepnuté v culíku. Jinak je nechává rozpuštěné. Sahají mu pod lopatky v podstatě do půli zad. Dále na něm upoutají ledově modré oči, které se nacházejí pod hnědým obočím, které jasně vypovídá o tom, že je odbarvený. Za to může z velké části jeho matka, která mu toto způsobila už jako malému klukovi a on, než aby nechal vlasy růst a v podstatě je nebarvil, používá peroxid poměrně často. Jeho výška je 193 centimetrů a váha se pohybuje na 82 kilech. I když na to nevypadá, měl sto let na to, aby si vypracoval svaly, avšak ani tak se před nikým nakrucovat nebude.
Vlastní velký dům kousek od centra města, který s ním sdílí i bílá vrána. V garáži u domu parkuje své auto, které vytáhne jen v případě, že se potřebuje dostat někam opravdu daleko. V jeho šatníku pak najdete několik společenských obleků a haldu různobarevných triček, přičemž převažuje černá, šedá a hnědá. Zcela se vyhýbá barvám křiklavým.
Bílá liška s jedním okem modrým a druhým hnědým
Valery Kovtun
Mluví plynule v několika jazycích, přičemž z jeho hlasu stále zaznívá silný norský přízvuk. Velmi dobře zachází s chladnými zbraněmi. Ve volném čase též učí pár dobrovolníků, kteří s ním sdílejí jeho zájmy.
Fantasy World
Fantasy World