Minulost
Charlie se narodila jako dvojvaječné dvojče. Její bratr se narodil o chvíli před ní, ale ani jeden o tom druhém neví. Nějaký čas po narození se jejího bratra zbavili a dali jej jiné rodině, důvod je jasný. Nechtěli mít kluka a dvě děti by byli pro ně moc velká starost. Tím pádem vyrůstala sama a bez sourozence. Nechtěla být jedináček..
Když jí bylo 15, musela se dát do kupy s klukem, kterého jí vybrali rodiče. Bylo mu v tu dobu 20. Samozřejmě, že zprvu byla proti, ale nakonec si oba k sobě cestu nějak našli. Ona jej aspoň milovala a myslela si, že on její lásku opětoval. V 18ti se s ním odstěhovala od jejích rodičů do nového bytu, kde měli mít své soukromí. Netušila, co tím bude následovat. Přicházel z práce a z hospody protivný, táhl z něj chlast a vše si vybíjel na ní nejen psychicky, ale i fyzicky. Měla z něj strach a každý den byla v obavách, co jí udělá tentokrát. Byla kolikrát poseta modřinami, ale i tak jej milovala natolik, že nechtěla odejít, ale na druhou stranu z něj měla obrovský strach. Jednoho dne uviděla na těhotenském testu dvě čárky. V ten den byla opravdu moc šťastná, že přešla i všechny modřiny. Moc si dítě přála a doufala, že dítětem se všechno srovná a bude na ni hodný. Mýlila se. Onen den mu řekla, že je v tom. Podráždilo jej to více, než kdy jindy. Slyšela věty typu: “Ten bastard určitě není můj!!“ „Že ty si ses mi kurwila vedle?!“ „Já se o něj starat rozhodně nebudu!!“ a spoustu dalších vět a urážek slýchávala každičký den o to víc. Jeho slova ji naprosto ničily a deptaly. Na den, kdy přišla o své dítě, nikdy nezapomene, už jen díky jizvě, jenž jí leží pod pravým ramenem. To na ni vytáhl nůž se slovy, že to děcko zabije sám. Bránila se, ale stejně tím stresem a nátlakem potratila. V ten den se ji zhroutil celý svět. Jediná věc, která byla takovým světlem ve tmě, je ta, že objevila svou schopnost. Tenkrát když proti ní vztáhl ruku a chtěl jí ublížit, pokoušela se nějak zbrzdit jeho úder a stočit jej jinam než na její vypouklé bříško. Z její dlaně tehdy vyšlehly plameny a ona se konečně mohla bránit. Popálila mu zápěstí a to jí dalo šanci pro útěk. Byla po onom incidentu zlomenější, probrečela několik nocí a k tomu on se neponaučil.
Nemohla takto dál žít, proto si v jeho nepřítomnosti jednoho dne sbalila věci a spoléhala na pomoc rodiny, nikoho jiného neměla a neznala, jelikož on ji ani nenechal poznávat ostatní. K jejich dveřím přišla zlomená a slabá dívka - žádajíc je o pomoc - ale jejich reakci nečekala. Všechno jim řekla popravdě. Těšili se na vnouče, které jim nedala a tak si do ní kopli, jakoby toho už na ni tak nebylo moc. Zabouchli ji dveře před nosem se slovy, že ať k nim už nikdy neleze. Kahn, její teď už bývalý přítel jim s nimi dlouho manipuloval, že ta špatná a problémová je ona. Lotty měli za lhářku. Věřili jemu, místo vlastní dceři. Zůstala sama na ulici se slzami v očích. Přemýšlela už nad nejhorším.. Její jedinou oporou se stala nová jediná kamarádka. Čistou náhodou na ni narazila, když procházela městem a hned jí nabídla nocleh. Nebýt jí, už by zde nebyla.
Čas plynul a z toho nejhoršího se nakonec dostala. Vydělávala si způsobem, že zpívala po barech a dařilo se jí. Není sic bohatá, ale jí o peníze nikdy nešlo. Nebrala je jako prioritu. Než opustila město plného utrpení, koupila si malinký domek v menším městě Minew, na který si dlouho šetřila. Momentálně však bydlí v mnohem větším domě se svým přítelem. Díky tomu, že umřela na srdeční zástavu, ji Fabian proměnil v upíra. Nyní je hybridem. Je mlaďounká, a než si plně uvědomila, jaké je to být upírem, chtělo to čas i trpělivost. Naučila se později k tomu, jak kousat do lidí, neboť jí to moc její povaha komplikovala. Skamarádila se i s Nerem, který párkrát dovolil se od něj nakrmit. Má jej ráda, ale už ho dlouho neviděla.
V jejím životě se stalo opět něco nepříjemného. Jeden vampír ji unesl, týral jí a trápil, jak to jen šlo. Krmil se na ní, avšak sama neměla možnost se jak nakrmit. Měla spoustu řezných ran, které se jí nehojily jen tak rychle. To samé i kotník, s nosem i zápěstím, jež ji zlomil. Těžko se z toho vzpamatovávala. Cítila se dost bídně a nebýt Fabiana, neví vůbec, co by s ní bylo.
Jednou se stalo něco nečekaného. Lotty byla v očekávání. Čekala trojčátka, takže jak si byla jistá úplně, sdělila to Fabianovi, ač trochu váhala, jelikož když se o to už jednou podělila ex příteli, tak to nedopadlo dobře, ale když mu to oznámila, reakce byla pozitivní, za co byla ráda. Dávala pozor na sebe, jelikož šlo o rizikové těhotenství. Nesměla se stresovat.
Představím vám oba nadpřirozené. Jde o mladou upírku Rose a jejího partnera liškodlaka Threvora. Rose si už dlouho přála dítě, avšak po mnoha neúspěších a testech jí bylo sděleno, že nemůže mít děti. Zvlášť ona to snášela velmi těžce. Nechtěla se s tím smířit. Po tomhle zjištění ihned zkusili adopci, ale díky dlouhého pořadníků to trvalo moc dlouho. Rose z toho moc nespala, místo toho už si v hlavě střádala plány se svou známou, jež se v podobných.. nepraktických věcech vyzná. Vyráběly různé nápoje, ale zprvu se jim vůbec nedařilo. Když si někoho vyhlídli na zkoušku, tak to pořádně nikdo nepřežil, ba umírali v silných bolestech. Theodorovi se nedařilo jí od toho odradit. Dokud neudělá látku, kterou potřebuje, nemůže unést těhotnou ženu. Potřebuje jí na své věci, ale musí mít budoucí matku prostě pod kontrolou. Lotty se do jejich cesty připletla opravdu omylem. Věděla, že v rizikovém těhotenstvím by neměla moc někam chodit, ale doma už to bylo moc únavné a nechtěla Fabiana otravovat, aby s ní trávil 24/7. Moc dobře si byla vědoma, že i on potřebuje mít čas na své koníčky a záliby, takže proto si na onen den vybrala procházku. Zamířila k parčíku, kde doufala v klid, ale zároveň příjemný vzduch.. než se před ní objevil vysoký muž s černými krátkými vlasy a žena s velmi dlouhými blond vlasy. Neměla z nich příjemný pocit, který.. se jí potvrdil. Když chtěla odejít, avšak zabránili jí v tom se slovy “Ta bude stačit.“ Poté už si nic nepamatuje. Když se probrala někde v chatce v lese, byla připoutaná k posteli. Snažila se jim vysvětlit, že je v rizikovém, že se obává, že o děti přijde, ale nevěřili jí. Musela už kvůli dětem zůstat v klidu, nechce o další děti znovu přijít.. Do porodu se o ní nějak starali, aby převážně dětem nic nechybělo. Po porodu se to ale začalo zhoršovat. Prvně bylo ještě kojení, ale brzy o mléko díky stresu přišla. Ti dva měli vše vymyšlené do detailu. Mimo jejich rajón se lidem chlubili, že budou mít díky od náhradní mámy děti. Tři malé nevinné holčičky, jež dostaly jméno Willow, Sierra a Harper. Lotty se bránila, jak jen mohla, že chce své dcery, proto jí dost nepříjemně ubližovali, týrali jí, byla pro nich jen pouhou hračkou a později jen přítěží. Když tři malé holčičky pomalinku rostly, cítily, že něco není tak, jak by mělo a byly neklidné. Kňouraly, plakaly, proto jednou zkusili k nim dát jejich biologickou mámu, uklidnili se. Díky tomu i Lotty přežila, chtěli se jí zbavit. Nechávali ji ale celkem hladovět, aby byla dost zesláblá a mívala i halucinace. Po dlouhých letech jí pouštěli i ven, avšak dlouho do ní vpravovali onu neznámou látku, že zapomínala, kdo je, že má vlastní děti, že má někde přítele, ale vždy jen věděla, že se musí vrátit, aby si pro ní přišel Threvor a kompletně mimo byla navečer s dětmi, což si na další den nepamatuje. Každopádně.. Lotty obarvili na blond, asi si Rose myslela, že si tím budou děti lépe zvykat na ní jako novou mámu, ale spíš z toho děti byli naprosto zmatené a cítili mámu z Lotty.
Po těhotné Lotty se slehla zem a netušilo se, kde se nachází. Fabian ji hledal všude, avšak neúspěšně. Už je dlouho po termínu porodu a po ní i po jejich dětech ani vidu, ani slechu. Ani ona sama dlouho netušila nic. S Lotty si udělali skoro až testovací krysu. Má jasné jizvy na zádech a o jejich rukách ani nemluvě. Ty má hlavně z dob, kdy nejvíce vzdorovala a chtěla utéct i s holčičkami. Díky nějaké jejich vytvořené látce - jež ji vpravují poslední tak měsíc na zkoušku do žil - je pro Lotty každý den úplně nový. Večer do ní vpíchnou univerzální - neznámou - látku, po které při silnější dávce odpadne do bezvědomí, a když se ráno probere, předchozí den si nepamatuje. Navíc si ani nepamatuje své jméno. Teprve posledních pár dní jí pouštějí a vždy je jí připomínáno, aby nechodila daleko. Nezná nic a nikoho, než ty dva, takže je poslouchá na slovo. Nemá vůbec tušení, kolik let doopravdy uběhlo od posledního spatření Fabiana, kdo on vůbec je, či jak dlouho vyrůstají její vlastní děti bez vědomí biologické mámy. Nikdy je neviděla tak, aby si je na druhý den pamatovala. Lotty tam tu mateřskou lásku někde má, jen si ji nevybavuje. Uvnitř sebe každý den cítí, že ji něco chybí, cítí prázdnou část ve svém nitru, ale netuší proč. Aniž by to ona sama tušila, po menší dávce látky vpravené do ní přeci jen byla se svými dětmi, ale byla slabá, malátná, takže ve výsledku pro děti k ničemu. Těm hlavně jako mlaďounkým stačila jakákoliv přítomnost, ale když byly starší, chtěli si s ní hrát, ale nešlo to. Pro ní tyto dny jsou spíše jako bludy, sny nebo cokoliv podobného, které jsou na druhý den stejně pryč.
(Pokud se z jejích spárů dostane, její paměť a celkově tělo se bude dlouho regenerovat)
Fantasy World