Minulost
Lola se narodila dvěma lidem z vyšší vrstvy matce Margarette a Dilannymu. Vychovával ji ale Rodney, který ji nikdy nepřijal za vlastní. Měl k ní odpor. To, že není její biologický otec bylo jejich tajemstvím dlouhá léta. Pochází z menšího městečka v Itálii, kde každý respektoval každého a každý znal každého. O její rodině se proslýchalo, že jsou čarodějové, což byla pravda, což nikdy dokázat ale nemohl. Dávali si pozor a střežili si bedlivě soukromí. Nikdo si na ně raději netroufal, protože pro ostatní měli budit hrůzu - především respekt. Ne každý proti sobě chce poštvat čaroděje, kteří ovládají černou magii.
Když Lola rostla, neměla pořádně klid. Stále se musela učit, věnovat se kouzlům - i když nechtěla mít nic společné s černou magií. Neměla na výběr. Bylo třeba se rozvíjet, aby nezklamala matku s otcem. Rodina ji stále vedla k tomu, že nesmí kde komu věřit, zvlášť ne lidem. Hodně zdůrazňovali její odlišnost od obyčejných lidí. I když svou rodinu měla a stále má moc ráda, nebyla šťastná z bití jejím vlastním otcem byť jen za to, že se snažila projevit vlastní názor. Dlouho jejich chování snášela, neboť měla za to, že to tak má jednoduše být, ale nic nejde snášet do nekonečna. Nepoznala, že v jiných rodinách je to jiné. Vždyť pořádně nemohla chodit mezi lidi. Jen do školy, zpátky.. a doma?? Doma jen učení.
Po nějakých letech se narodila sestra Juditte, které se ráda věnovala a později jí toho chtěla tolik naučit.. Nic netrvá věčně a tak to bylo i v tomto případě. Když jí bylo 18, její máma záhadně zmizela. Nikdo nenašel ani její tělo, aby se mohla prohlásit za mrtvou. Jednoduše.. jakoby se po ní slehla zem. Nešla najít ani pomocí černé magie, které se věnovala. Máma se k ní chovala o dost lépe, než otec, proto jí celá situace ničila, a ani otec jí nepomáhal. Udělal si z ní terč, jelikož neměl na kom si vybít emoce, že jeho žena je pryč.
Jednou se jí podařilo dostat do matčiny pracovny, když otec nebyl doma. Ano, musela použít kouzlo, aby si odemkla, ale chtěla se tam podívat, aby se tam s ní mohla rozloučit. Mít něco na památku. Ano, později litovala toho, že tam vůbec vlezla, neboť našla věci, které.. pro její zrak měly zůstat utajeny. Máma Margarette totiž byla členkou jednoho kultu z příběhů, jež někdy slýchávala, používajíc černou magií. Jsou to nejnebezpečnější čarodějové, se kterými není radno si zahrávat. Každý by si tedy spojil, že za její zmizení mohou právě oni. Našla i dopis, kde sděluje, že s nimi končí a všechny nekalosti poví nejvyšší radě, která u čarodějů má větší moc a.. na další den již byla pohřešována. To není náhoda. Lolu zahltila touha po pomstě, proto opustila dům ve svým autě i s knihou temné magie a financemi. Hodlala zjišťovat důkazy a indicie, kde by ji mohli ukrývat. Věřila v šanci, že je máma stále naživu. Riskuje mnoho, ale i přesto je ochotná obětovat všechno, aby se dopátrala k celé pravdě.
Bloudila, pátrala, avšak informace o matce nikde. Nevzdávala se, a to ji taky dostalo k jednomu muži jménem Val, který se s její mámou v minulosti potkal a po čase i zjistil, kde by mohla asi být. Strávili spolu dost času, až se do něj zamilovala a hodlala za něj i život položit. Po stopách se společně zjistili, kde se může nacházet, ale zachránit ji nebylo vůbec jednoduché. Byla vězněná v utajeném sídle kultu a pod ochranou. Museli vymyslet plán, aby se tam mohly přiblížit, což se nakonec i zadařilo. Jeden od nich jim byl ochotný pomoct dostat se dovnitř, ale hůře se bude dostávat ven, na to je upozornil. Museli změnit vizáž, jelikož by se odhalili hned na začátku. Chtělo to sluneční brýle, paruku a změnu hlasu, což.. pomocí kouzla bylo pro Lolu jednoduché. Myslím, že když už ti z kultu nepočítali, že by byl někdo takový šílenec, že by tam takhle nakráčel. Spíš počítají s něčím jiným a fakt velkým, ne tuhle frašku, která jim nakonec dost pomohla.
Cesta dovnitř probíhala kupodivu dobře. Zbavili se tiše ochranky, která hlídala zamčený pokoj. Dostali se dovnitř, kde samozřejmě nefungovala magie, takže jejich změna hlasů byla pryč. Tady krom jích tří nikdo nebyl, tak to nebylo ani nutné. Museli jednat rychle, Margarette vše ve stručnosti vysvětlit a vydat se na útěk. Když vyšli všichni z pokoje, rozezněl poplach. Byl to signál k tomu, že se nemohou moc zdržovat a rychle se vydat k plánovanému východu. Při jejich cestě k východu došlo k souboji, takže po tomhle byla Lola dost vyčerpaná a oslabená. Díky ztrátě spousty času již nebylo možné odejít cestou, kterou se původně plánovalo. Cesta byla uzavřená. Museli jednat rychle. Druhý plán byl portál. Val ji řekl, že se odtamtud sám dostane, a že s její mámou má projít. Nechtěla, ale nakonec souhlasila. Na oko souhlasila. Změnila plán ze sekundy a Vala prohodila portálem hned po projití její mámy. Portál se hned za ním uzavřel a ona upadla dost oslabená na zem. Nedlouho na to upadla do bezvědomí vyčerpáním. Než odpadla, viděla jen blížící se nohy muže.
Byla mimo dlouhou dobu. Byla v nějaké jeskyni s cizím mužem, jež se nakonec představil jako bývalý partner Margarette a.. její biologický otec Dilanny. Začal ji vykládat, jak se mu povedlo ji zachránit z toho místa, že na ní z dálky vždy nějak dohlížel. Pohádky, kterým oslabená a důvěřivá Lola věřila. Říkala si, že nebýt jeho, nemusela již tu být. Byla dost zmatená, ale přeci jen jí začalo pak dávat smysl, proč k ní Rodney byl vždy tak hnusný, odměřený a ubližoval jí. Nepřenesl se přes to, že musí vychovávat cizí dítě. Neměl k ní vztah jako k Juditte, ani o dobrý vztah s Lolou ve výsledku nestál. Než se Margarette poznala s Rodneym, tak byla v očekávání s Dilannym, ale došlo k nepříjemné hádce a výčitkám, kdy Margarette vztah nadobro ukončila a chtěla i odejít z kultu. Dilanny za to v sobě nosil velkou křivdu a toužil po pomstě, na kterou si trpělivě vyčkal. Měl nejlepší příležitost, když má svou a i její dceru přímo u sebe a pod dozorem, kdy nemůže utéct. Dlouho měl jasný plán, protože věděl, že si pro svou matku někdy dojde. Když se ze všeho dostávala a nabírala energii, donutil ji vypít unikátní nápoj, u kterého jí řekl, že se po něm bude cítit lépe. Opak byl však pravdou. Bylo ji divně, hlava začala třeštit jako blázen. Viděla příšerné věci, které by slovně nedokázala popsat. Bála se jak nikdy, což byl plán. Měla pocit, jako by jí to celou zevnitř požíralo, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Chtěl ji kompletně zblbnout a sledovat, jak se krčí v na zemi a strach i temnota ji obklopuje, nevnímá realitu. Pohrál si dost s její myslí a představivostí, aby na ní mohl seslat prokletí a ona o něm neměla ani tušení. Měl ji přesně tam, kde potřeboval. Proklel Lolu, aniž by o tom sama delší dobu tušila. Prokletí spočívalo v tom, že zničehonic mohla ztratit kontrolu nad svým tělem a někoho klidně i zabít. Nemohla by se ovládat a ničemu zabránit. Všechno by sledovala a cítila, jen by s tím nedokázala bojovat, či to kontrolovat. Kdykoliv by to přišlo neočekávaně. Výraz by byl během toho stavu prázdný. Nebyl by její. Ten, kdo se s Lolou už znal, by ji v tom pohledu nepoznal a věděl, že je něco špatně.. ale co??
Byla nezvěstná okolo čtrnáctí dní. Val ji hledal a zároveň byl na ní naštvaný. Nechápal proč se takhle obětovala. Pociťoval zoufalost. Moc si toho nevybavovala, když se zničehonic objevila před domem, kde byl Val i její máma. Oba hned chtěli vědět, co se stalo, ale potřebovala klid, aby se mohla rozvzpomenout. Nedlouho po jejím návratu se prokletí začalo projevovat. Někdy jen sledovala během spaní svou matku a v takovém stavu ji viděl Val. Něco mu tu nehrálo. Několikrát došlo na společnou debatu mezi všemi třemi a mluvilo se o tom, čeho byl nejednou svědkem, či jak se jej pokoušela i zabít. Věděl, že je s ní něco hodně špatně, ale dlouho se netušilo co přesně. Dost toho začalo zapadat do skládačky, jakmile si vzpomněla na svého otce - rádoby jejího zachránce - a to Margarette zbledla. Už věděla, odkud vítr vane, a že on by si nenechal ujít příležitost, aby se nepomstil. Lola se dobrovolně ze strachu, že jim něco udělá, chce nechat přidělat speciálními okovy proti magii. Val se na to zprvu netvářil, ale nakonec musel souhlasit. Vyprázdnili kvůli tomu jednu menší místnost, ve které byl převážně bordel v jejím domě, kde celou dobu pobývali všichni a snažili se najít způsob jak jí pomoci. Nechali tam přidělat pevné okovy a Lola se z tamať dlouhou dobu nepohnula. Už myslela, že tam i zešílí, jelikož místnost měla jen slabou žárovku, žádné okno, skoro nic. Jen postel stolek se židlí.. prostě dost narychlo dělaná místnost. Pořád lepší, aby se musela dívat, jak jí její ovládané tělo zabíjí jednoho z nich. To by si v životě neodpustila. Neměla pořádný přehled o tom, zda je světlo nebo tma a ač tam s ní trávili čas, Pořád tam dost času musela být sama. Museli hledat, jak jí pomoct. Nikomu nikdy neřekla, co v ten osudný den viděla, slyšela, vnímala..
Zdá se, že se přeci jen poštěstilo. Za pomocí známých matky a různých kontaktů jí byl vytvořen náramek. Kdykoliv jej bude mít na ruce, prokletí bude slabounké, či až potlačené do ústraní. Samozřejmě, že to má i jisté ale. Pokud by jej sundala, neúčinkoval by a jí by se vrátilo prokletí a mohlo by se stát, že by to bylo ještě horší. Může se jí stát, že se jí bude motat hlava a nebude se cítit dobře. Nic nemůže být perfektní. Každopádně už nemusí být uzavřená, a za to byla fakt vděčná. To ale neznamenalo, že je cesta u konce. Svou cestu za najití matky má za sebou. Teď začala další. Zbavit se nadobro onoho prokletí. V jeden den se stalo něco, s čím nepočítala. Val zmizel beze stopy. Dost jí to zranilo, jelikož jej milovala z celého srdce. Čím víc času plynulo, tím víc měla pocit, že.. to s ní jednoduše vzdal a postupně pátrání po něm - místo toho, aby hledala řešení pro sebe - ubývalo. To jí city uzavřelo v sobě. Aspoň dočasně.
Profil na echo @lola
Fantasy World