Povaha
Laux dříve patřila mezi osůbky, které měly nosánek nahoru a vysoké ego. Kdysi jí zajímaly peníze od jejího papínka, nové oblečení a boty k tomu jako bonus. Byly časy, kdy se chovala jako rozmazlený malý fracek, kterého ostatní nezajímají, city s emocemi druhých jí byly ukradené, ale paradoxně přitom její jedinou slabinou bylo se zamilovat. Zabíjela, ubližovala psychicky i fyzicky ostatním, a bylo jí jedno, co tím způsobí. To všechno patří do minulého času. Dnes je to jiné. Její život se obrátil vzhůru nohama. Nezajímají ji peníze, nikomu neubližuje a váží si toho, co má. To však mělo za následek, že se upnula na jednoho muže, se kterým žila několik let, narodila se jim malá holčička, měli vlastní domov, kočičku a především jí pomohl několikrát z nejhoršího. Zvládla znovu zapadnout mezi lidi, kterých se tolik po určitých událostech bála. Dařilo se jí udělat za minulostí tlustou čáru.
Tohle je taktéž čas minulý - bohužel. Jednoho dne se ji zhroutil úplně celý svět. Zmizel nejen Mitzy, ale i malá Neolla. To ji složilo na kolena. Přestala pak komunikovat, nevylézala z domku a plakala. Jde o zlomenou a dosti zničenou dušičku, která víc a víc přemýšlí o tom, že vzdá tento boj, jelikož nežije, ale přežívá. Její smysl života zmizel. Nedokáže se postavit na vlastní nohy, nezvládá vůbec nic.
Minulost
Nina se dostala na svět úplnou náhodou. Její otec si chtěl zpříjemnit a pořádně užít večer, proto zamířil do jednoho podniku, kde se mu ženy lehce nabízejí. Nepatří zrovna mezi ty, co by se chtěli nějak vázat, jen si povyrazit. Poznal tam jednu pětadvacetiletou ženu, která mu překvapivě padla do oka a již měla nějaký alkohol v krvi. Po nějaké době “poznávání“ si ji vzal do jednoho hotelu, kam chodíval často se ženami, a tam se spolu vyspali. On si ale nedal pozor a žena skončila v očekávání. Ona však nevěděla, kým muž skutečně je, takže neměla ponětí, jaké dítě se narodí. Jeho už nenašla, protože hned na druhý den zmizel bez jediného slova.
Nina pomalu rostla, ale něco s ní bylo špatně. Ač to její matka netušila, k jejímu otci se dostávaly povídačky o tom, že má dceru a navíc.. že je jiná než ostatní děti. Nepláče, nechce pít.. prostě nic. Musel se o tom přesvědčit na vlastní oči. Když se ukázal před jejich bytem, zjistil, že se stalo, čeho se obával. Jeho dcera se totiž narodila jako polodémon, o tom není pochyb. Ke všemu malá Nina ztrácela na váze díky tomu, čím je a její matka netušila, co si počít. Nevěděla, co je špatně, nevěděla vůbec nic. Nina - její máma, z toho nakonec úplně zešílela. Proto nedlouho poté skončila v ústavu pro choromyslné. Otec neváhal a vzal si dcerku pod svá křídla.
- Nina se přesněji jmenuje jenom Nina Neer. Lauxor je spíše než jméno otce, jejich rod. Padre je původem z Paříže. Známý je tam opravdu hodně, proto netrvalo dlouho, kdy se jeho rod dostal do podvědomí většiny upírů. Nelíbilo se mu jeho jméno „Franck,“ protože pro někoho známého se prostě nehodí, proto přijal svůj rod místo jména. -
Nedá na svou princeznu dopustit. Je jeho všechno. Ona má moc ráda jej, on zase ji. Nadále platí, že jí splní vše, co Ninuš na očích vidí. Před svým otcem si na nic nehrála. On jí viděl takovou, kým doopravdy byla.
Když Nina dostatečně vyrostla, dostala chuť na poznávání světa. Chtěla poznat jiná města, jiné státy, jiné kultury a nové lidi. Otec jí doma nechtěl držet násilím, jen požadoval, aby mu slíbila opatrnost na sebe samou. Slíbila mu to, sbalila se a odjela cestovat.
Procestovala velký kus světa, dokud ji nějakým.. až kouzlem nezaujalo město San Hillesh. V něm zůstala po tolik let. Otázkou je.. nebylo to spíše prokletím?? Tuto otázku si pokládá již dlouhou dobu, co zůstala nakonec úplně sama, ale nebudeme přeskakovat moc dopředu.
Poté, co se zde zabydlela, bydlela po hotelích, jelikož se jí ne všude líbilo. Byla dosti vybíravá, ale peníze na to měla. Nebo aspoň kreditní kartu od otce, kde jí pořád posílá vysokou část peněz, aby se měla krásně - taky že měla. Do jejího osudu se nedopatřením dostal Farrand Mitzou. Říkáte si jak?? Nechtíc jej srazila autem, který dostala jako dárek od otce. Nedávala pořádně pozor a stalo se. Naštěstí nic vážného a byl při vědomí. Samozřejmě mu to dávala vyžrat, že jí tam vběhl, nepřiznala si své pochybení. Ač se k němu chovala jakkoliv, vzal si ji k sobě do domu.
Jejich vztah byl dost divoký. Jednou byli spolu zadobře, za chvíli se chtěli navzájem pozabíjet - až málem chtěla odejít a nikdy ho znovu nepotkat. Neměli se ze začátku v lásce, ale postupem času si k sobě našli cestu. Jednou zachránil život on jí, jednou ona jemu, což je sbližovalo víc a víc.
Někdo se jí ale chtěl zbavit - netušíc proč. Jednou to došlo tak daleko, že byla unesena, nehezky zraněná, “vyhladovělá,“ a následně znásilněna do teď pro ni neznámým mužem. Mitzy ji vždy dokázal vyhledat - nejspíše podle pachu, jelikož byl nadpřirozený - který ji dovoloval “krmit“ se jeho energií. Po tomhle zážitku jí ale trvalo, než jej dokázala - jakožto muže - pustit k sobě. Měla dlouho šílený strach z mužů a jejich doteků. Pak dokázala snést aspoň ty jeho. V jejich životě se bohužel dělo pořád něco špatného, což je paradoxně sbližovalo - až byla na něj fixovaná. To by si ale nahlas nepřiznala, ale nejspíš to Mitzy musel cítit.
Aby toho nebylo málo, objevila se v jejich životě jeho ex přítelkyně, které vadilo, že jí Mitzy nedal šanci, proto Ninu strčila pod jedoucí auto. Tvrdí, že si auta nevšimla, ale je jasné, že jen tak to určitě nebylo. Následkem toho přišla úplně o zrak. Těžko se s tím smiřovala, sžívala, jelikož musela být odkázaná na pomoc druhých - hlavně Mitzyho. Ztráta zraku její psychiku opět nepěkně nabourala, hlavně se bála, že ji za tohle opustí. Nevěděla, co by si bez něj počala. Nešlo jen o vidění, ale hlavně v tom byla její fixace na něm, jež se více prohlubovala. Byla jako vystrašené plaché kuře s naprosto křehkou psychikou, ale milovala jej víc než cokoliv jiného. Stačilo malinko a psychicky se zhroutila.
Mitzymu se podařilo zařídit Nině složitou operaci, která měla jako výsledek návrat zraku. Nebyl ale již takový, jako předtím. Potřebuje mít silné dioptrické brýle, jinak nevidí skoro na krok - myšleno tak, že vidí bez brýlí hodně rozmazaně. Hlavně, že vidí.
Po tomhle zlém se vskutku zdálo, že její život směřuje k lepšímu. Dokázala se smířit s minulostí, takže fungovat jako normální lidé. Taktéž jí nedělal problém být mezi lidmi. Našla si i práci jako asistentka v jedné firmě. Bylo to úplně něco jiného, než byla doposud zvyklá, ale byla za práci spokojená. Začala si ale všímat, že po ní pokukuje její nadřízený, čehož si všiml i Mitzy. Žárlil a byl taky majetnický, že moc nechtěl, aby tam chodila. Stejně si stála za svým a chodila tam, ale nikdy jej nepodvedla. Na to jej moc milovala.
Jejich život nabral opět jiný směr, když se Nina dověděla, že je těhotná. Ač se jednalo o rizikové těhotenství, tak se oba na mimčo moc těšili. Díky tomuhle Ninuš požádal o ruku, což ji rozzářilo ještě více. Co víc si mohla přát?? Musela být na sebe víc a víc opatrná, aby náhodou nepotratila. Jakmile od doktorů dostala doporučení, aby byla spíše doma a v klidu, mohla tak učinit, jelikož ji šéf dokázal uvolnit. Měl ji rád, takže jí řekl, ať odpočívá a šetří se. Mitzy měl spontánní nápad na nějakou dobu odcestovat a odpočinout si někde mimo město, což se nakonec i stalo. Společně byli pryč rok, kde se jim i narodila krásná kočkodlačí dcerka Neolla. Byla dost podobná na tatínka. Po příjezdu se do jejich domácnosti dostala i koťátko Tirra.
Měla celou dobu pocit, že se vedlo vše nejlépe, jak jen mohlo. To se však zmýlila. Jakmile došlo konečně v den svatby, místo nejkrásnějšího dne v jejím životě, byl ten nejhorší. Vůbec netušila, co se přesně stalo. Ve svatebních šatech, kde se připravovala jejich svatba našla na stole vzkaz od Mitzyho, že nemůže nic říct, ale musí odejít i s dcerkou pryč. V jeden den přišla o oba své milované. Nezvládla to a ten den zkolabovala. Její padre se snažil ze všech sil jej najít - hlavně malou. Chtěl jemu ihned zakroutit krkem, ale jako by se po nich slehla zem. I on byl bezradný, ač chtěl své dcerce pomoct. Stáhla se ode všech, ani od otce nepřijala pomoc, ač ji nechtěl v tom nechat sám - jen ať dá Tirru pryč, jelikož by se o ni nedokázala postarat. Přiměl ji přestěhovat se do jiného menšího domku, aby jí jejich dům s Mitzym nepřipomínal všechno, co zde prožili.
Dnešním dnem po onom nešťastném dni uplynul nějaký ten měsíc. Ona upřímně nemá ponětí, co je za den a je jí to spíše ukradené. Stále pláče, až má z toho bolavá očka - nebo jí ani nejde brečet, noci probdí až usne jedině vyčerpáním. Je spíše dosti mimo, již se věčně řeže po rukách, až se to dá považovat za závislost. Moc toho ani nepojí - takže se nekrmí energií tolik, jak by měla.. spíš toho víc prokouří, což na to nikdy doposud ani nepomyslela. To, čím si prochází nejde ani slovy popsat. Ztratila chuť k žití, že uvažuje o znežití více a více.
Vzhled
Jako její přírodní barva je platinový odstín vlasů. Jeden čas jim dala nádech světlounké růžové, ale v tento moment je má jako špinavý blond. Nenechá si je stříhat, takže jejich délku má po ňadra. Nosívá je spíše vepředu, než vzadu, ale jinak na to teď nehledí. Tohle je totiž ta poslední věc, co by v tuto dobu řešila. V obličeji má vcelku výrazné rysy, hodně viditelné lícní kosti, a trochu propadlé tváře. Je u ní normální i úplně mrtvolně bílá pleť. Její oči chytají bledě modrý odstín, ve kterých jde v tuto chvíli nalézt jen prázdno a bolest. Je hubené, drobné postavy, proto váží okolo 60 kg a měří 170 cm. Na krku se jí houpe stříbrný medailon od otce, do kterého má vloženou fotku matky i otce.
V tento okamžik je jí jedno, jakou barvu na sebe vezme. Hlavně, že tím zakryje největší procento těla, k tomu navíc, aby bylo volné a nebyla viděna její skutečná váha.
Na obou zápěstích má dodnes jizvy od jedné starší události, kdy se pokusila vzít si život ve špatném stavu rozpoložení. Do toho k dnešnímu dni jí přibylo nespočet řezných ran, které se některé stačily proměnit v jizvy. Do toho začala kouřit cigarety, čemu se vždy vyhýbala.