Povaha
Ray se dá považovat za kliďase. Jestli byste se snažili jej vytočit, máte smůlu, pokud nezajedete do jeho slabin (kupříkladu k jeho sestře Madelline). To po vás klidně skočí. Jinak.. jej jen tak něco nerozhodí, pokud nejde o lidi, které miluje. Pro ně by udělal cokoliv na světě. To všechno ale neznamená, že to má v hlavě v pořádku. Vzhledem k jeho minulosti je schopen někoho zabít, kdyby se dotyčný pokusil ublížit těm, které miluje nadevše. Dovede se i normálně usmívat, jako by se vůbec nic nedělo, i kdyby jej vevnitř žralo to nejhorší, co jen může. Rozhodně chce být lepším člověkem, než ti, které ve svém životě znal, ale někdy to tak zcela nejde.
Minulost
Když Rayovi bylo pouhých pět let, jeho máma si domů přinesla dítě v náruči. Moc tomu tehdy nerozuměl, ale svou malou sestřičku si přímo zamiloval. Rád si s ní povídal, hrál si s ní a dával pozor, aby se jí nedej bože něco přihodilo. Byl s ní nesmírně šťastný a těšil se, jak budou oba starší a bude jí moct ukázat svět kolem nich. Díky malé Madelline moc neregistroval, co se děje za zdmi ložnice jejich rodičů. Hádali se a taky se stalo, že otec nejednou udřel jejich mámu. Ještě byl malý kluk, neměl by proti otci šanci.
O čtyři roky později - to už pomalu zjišťoval, co se s ním děje a že není jen tak ledajaký člověk - se jednou vracel ze školy a těšil se, jak se bude věnovat Madelline, jenže něco bylo jiné. U jejich zchátralého domku stály policejní auta, záchranná služba a spousta lidí v uniformách. Jejich dům nesl kolem sebe pásky s nápisem “Zákaz vstupu.“ Netušil, co se děje, ale i tak pokračoval vpřed. Pár policistů jej zaznamenalo a sdělili mu, aby zastavil. Nevěděli, o koho jde a na to se jej i ptali. On jim ale nedokázal věnovat svou pozornost. Hledal rodinu. V jednom z policejních vozů seděl i jeho otec. „Papa!!“ zakřičel Ray, jakmile jej spatřil. Okamžitě se rozeběhl k němu, ale nedlouho na to byl zachycen jedním ze strážníků. Takhle musel otce oslovovat, neboť to sám poručil. Nechoval se zrovna mile, ale nikdy na Raye ani malou Madelline nevztáhl ruku. Všechno to schytávala máma, aniž by to někdo tušil. „Pusťte ho!!“ křikl znovu, ale snažili se mu vysvětlit, že to nejde. Z domu vyšlo pár záchranářů s lehátkem. Poznal, že jde o mámu podle jejího náramku. Měl o to větší strach, co se vlastně děje. Chtěl jít za ní, ale ani v této chvíli jej muž nepustil. Křičel, prosil a navíc netušil, co se s Madelline stalo. Vlastně.. si nebyl jistý, zda máma vůbec žila. To poprvé plakal. Až po nějaké době vyšla sousedka a v náruči držela malou Madelline. Tu by poznal i na samotném konci světa. Co měl na svém místě dělat?? Jeho otec v policejním voze, které se pomalu rozjíždělo, stejně jako sanitka odjíždějíc s jeho mámou uvnitř. Jen tam tak stál nevnímajíc jediné slovo, které mu policista říkal. Byl v šoku, mimo, ale moc se mu nedařilo dát jedna a jedna dohromady.
Po veškerých tahanicích, mluvení s psychology šli do péče rodinným známým - nevlastnímu strejdovi a tetě - které nikdy ještě neznal. O to víc musel svou sestřičku chránit. On už.. od mala byl jako její otec, ale nevadilo mu to. Dělal to moc rád, i když mu něco nesedělo od chvíle, kdy se začala projevovat právě jeho kočka. Nedokázal to vyjádřit a neměl, koho se zeptat. Tam, kde byli.. se mu ani trochu nelíbilo. Bydleli nedaleko města San Hillesh a autobus tu jezdil jen jednou denně. Jde o naprostý zapadákov, který snad ani na mapě nenajdete. A dům, kde bydleli?? Žádná sláva. Div jim to nespadlo na hlavu, protože se o to neměl kdo starat. Nevlastní strýc Harry se k němu nechoval dvakrát hezky. Huboval ho za každou hloupost, nutil jej do věcí, do kterých nechtěl a jeho nevlastní teta Jessie tomu jen přihlížela. Bála se ho, takže se neodvážila se ho zastat. Občas mu ošetřovala rány, i když se “zázrakem“ rychle hojily.
Takto tomu bylo do jeho osmnácti let. Dělal ze sebe boxovací pytel, aby náhodou nešel po jeho Madelline. Přímo na své narozeniny překvapivě dostal starší auto a udělal si i řidičák. Musel studovat školu, kterou mu poručil Harry a zároveň vypomáhat doma. To on jejich dům zvelebil, aby jim na hlavu nespadl. I přesto, kolik toho měl, si dokázal udělat čas i na jeho roztomilou sestřičku. Měl dost šikovné ruce. Madelline v něm vidí stále svůj vzor. Stále čekal, jestli se něco nezmění, ale cítil, že je stále jen člověkem - aspoň z ní necítil kočkodlaka, kým byl on sám. Celkově měla jiný pach, ale neřešil to. Byla jeho princeznou.
Všechno se ale rychle začalo hroutit. Ve škole byl hodně vzdorovačný, takže měl docházet ke školnímu psychologovi. Nechtělo se mu, ale.. pak tam chodíval rád. To bylo poprvé, co se do někoho zakoukal, ale nechtěl si připustit, že by byl.. na kluky. Zdá se, že psycholog to poznal a svedl jej přímo v jeho pracovně. Nechal se, neboť to bylo nejen něco nové, ale líbilo se mu to. Jenže.. jednoho dne je načapal přímo samotný ředitel, který tímto nechtěl zničit pověst školy a musel Raye vyhodit. Z toho byl doma průšvih, takže ho Harry zmlátil, a to pořádně. No.. ale i on schytal nějaké rány, neboť se tentokrát nenechal. Už mu bylo osmnáct. Mohl vzít Madelline a vypadnout od nich.
Svět se mu pořádně zhroutil až v momentě, kdy mu před očima začala chřadnout jeho sestřička. Hubla, byla slabá a v noci skuhrala. Měla teplotu, kterou nešlo srazit. Měl o ní veliké obavy, ale chytrý Harry tvrdil, že to nic není. Když ale před jeho zraky zkolabovala, kašlal na Harryho a zavezl ji do nemocnice v San Hillesh, jak jen nejrychleji dokázal. Udělal dobře, neboť se zjistilo, že má leukemii v pokročilém stádiu. Dost s ním seklo vidět ji, jak je na tom špatně. Byla tak strašně slabounká, hubená a byl u ní, jak jen mohl a snažil se ji podporovat, číst a vyprávět příběhy, jak má ráda. Byl by ochoten prodat své tělo jen proto, aby měl na léčbu své sestry, neboť Harry s Jessie na to nemají finance. Nedává nic najevo, ale je z toho dost zničený každý jediný den. Stal se díky tomu pravidelným kuřákem, takže z jeho úst věčně čouhá zapálená cigareta. Co si budeme.. začal si ubližovat, ale zlatého nic po ruce neměl, takže se všechno zahojilo.
Za ten čas se bohužel toho moc nezměnilo. Nedokázal si najít pořádný pevný vztah. Spíše.. si nikoho nedokázal udržet dlouho, jelikož jim věčně vadilo, že trávil dost času u nemocné sestry nebo v práci, než s ním. Cítí obrovskou bezmoc, jelikož Maddeline nemá jak pomoct a ona tak leží v nemocnici po několika chemoterapiích, slabounká, bez vlásků a spíše skoro celý den prospí. S ubližováním sebe nepřestal, tentokrát má doma i trochu hrubý zlatý náramek, kdyby.. mu odešla sestřička. Nechce si tuhle možnost připustit, navíc o tomhle nikdo neví, neměl by to ani nikomu říct. Každopádně.. kouření mu zůstalo stále. Chtěl v jednom čase přestat, ale když se v jeden okamžik zhoršil její stav a málem odešla na druhý břeh, začal znovu.
Fantasy World