Povaha
Jde o celkem milounké a slušně vychované děvče. Když je zapotřebí, nabídne svou pomocnou ruku, avšak vzhledem k tomu, že je spíše nešikovná a nemotorná.. ostatní, jež ji znají, tak se snaží držet jí od všeho dál. Její "šikovnost" je na takové úrovni, že se dokáže přerazit i o svou vlastní nohu, či zakopnout na rovné podlaze. Dívenka dokáže nemožné, proto s ní hromada lidí dokáže leda tak ztratit trpělivost. Samozřejmě, že se snaží na sobě pracovat, jenže jí to zrovna nejde. Energetická a hyperaktivní dívka, jež je pro ní těžké byť jen stát nehybně. Musí se pořád hýbat - což pak dopadá.. jak dopadá. Možná by se dalo i říct, že má ADHD, ale oficiálně jej potvrzené na kusu papíru nemá. Její energičnost se dá přirovnat i k tomu, když si kávu zalijete energy drinkem, huba jí jede na plný výkon, ačkoliv paradoxně kofein má na ni obrácený účinek. Dokáže si po nim i schrupnout. Tak či onak se snaží za jakékoliv situace usmívat a působit mile na lidi, na kterých jí záleží. Moc jich ale není v tuto chvíli. Každopádně není ten typ, co by se trápila s každou vyřčenou větou lidí kolem sebe. Bere věci jak jsou. Stávalo se i, že jak chodila do školy, tak se jí smáli za barvu kůže, ale ani tak si z toho nic nedělala. Od rodiny měla vysvětleno, že jde pouze o geny a dědičnost, takže to chápala už i jako menší.
Minulost
Kath se narodila jako krásné usměvavé děvčátko do sezdané rodiny v části Kanady v jednom menším městečku, avšak.. jako nemanželské dítě. Její máma Sona na pozici sekretářky totiž měla krátký románek se svým kolegou z práce, jelikož si myslela, že si rozumí víc, než z manželem, se kterým byla v tu dobu okolo 5ti let. Samozřejmě, že Frank - manžel Sony - nic netušil. Viděl, že je mu Kath svým způsobem podobná - nebo to možná měl jen vsugerované ve své hlavě. Měl malou Katharinu rád, možná i víc než její máma, ale tím nechci říct, že by ji matka neměla ráda - to ne. Jen se jí otec věnoval více.
Pomalinku rostla do krásy, avšak už malička, kdy už zvládala chodit, tak byla.. nemotorná. Mívala pořád samé modřinky, ranky, boule.. těžko rodiče vysvětlovali, že jí neubližují, že si vše vytvářela neúmyslně sama, jelikož ji mají rádi a starají se o ní, jak nejlépe mohou. Ve školce pak viděly samotné učitelky, že je vskutku nejen divoká, ale stále někde padala, bourala a ublížila si tak, jak se jen tak někomu kupříkladu nepovedlo.
Když jí bylo okolo šesti let, narodil se jim syn Rory. Dosti pocítila, že se pozornost odvrátila od ní a přesunula k malému dítěti. Vnitřně jí to mrzelo, ale snažila se i v takovém nízkém věku pochopit, že je mladší, takže potřebuje více lásky a pozornosti. Tak či onak svého brášku měla dosti ráda a taky u něj trávila čas, ale do rukou jej jako malého brát nemohla. Jí tvrdili, že je na to ještě malá, ale spíše to bylo tím, že nechtěli, aby se díky její nemotornosti jemu něco stalo. Nahlas to ani jeden neřekl. Sama ale nepociťovala žárlivost na něj, což se u starších dětí nestává, takže i toho si na ní rodiče vážili. Nemusela mít ani obavy z toho, že by jí začali přehlížet úplně, nedávali jí to najevo, jen větší prioritou byl malý, což je pochopitelné.
Jak byl Rory postupně starší, tak ve vztahu jejich rodičů se viditelně začaly objevovat mráčky. Mezi Sonou a Frankem docházelo k jistým výměnám názorů - až hádkám. Frank totiž začal mít nějaké podezření o nevěře, ale to ještě tehdy netušil, že nevěra měla za následek i nemanželskou Kath. Bylo dost i mimo toho poznat, že Sona trávila ráda více času venku ve společnosti různých lidí, zatímco na bedrech Franka je rodina a domácnost. Do toho se snažil i tvrdě pracovat, takže ač Kath byla ještě mladá, tak se mu snažila pomáhat nejen s bráškou, ale i v ostatních věcech doma. Nevadilo jí to, brala to jako zkušenost, ale to neznamenalo, že jí nevadily hádky. Vnímala je více než Rory, ač se pak snažila s Rorym jít do pokojíku a zabavit jej.
Hádky se stále navyšovaly kvůli maličkostem a nejvíc eskalovaly přesně na patnácté narozeniny Kath. Byla zde přítomná celá rodina i její skvělá dlouholetá kamarádka od školy. Zprvu se zdálo, že mají mezi sebou takzvané příměří, když má ty narozeniny, avšak opak byl pravdou. Jelikož Sona to přehnala s alkoholem, tak se přestala kontrolovat a veškerou pozornost v tom negativním světle brala na sebe. Dá se tím i říct, že dělala ostudu. Kath se dost bránila, aby se studem na místě nepropadla. Pořád se to ale snažila brát tak, že jde o její matku - která se jí přeci jen tolik nevěnovala. Frank se jí snažil krotit, ale to Sonu ještě více vyprovokovalo. Říkal ji, ať nekazí jejich dceři hezký den, na což se zasmála a odvětila: "Jak naši?? Ona není tvoje," což.. šokovalo úplně všechny. Až pozdě si Sona uvědomila, co řekla, ale již bylo pozdě. Nastalo hrobové ticho. Nikdo nemohl uvěřit tomu, co řekla. Nejhůře to ale nesla Kath. Cítila, jak se jí všechno rozpadlo jako domeček z karet. Slzy se jí nahrnuly do očí a přestala kontrolovat své emoce. Tehdy se poprvé projevily její schopnosti, které doposud netušila, že má. Vše se začalo dosti třást. Byla z toho sama dost překvapená, ale nedokázala to kontrolovat. Dost se toho zlekla a utekla. Frank se jí snažil zastavit, ale ona si přišla.. jako vyvrhel, ta navíc a hlavně nebezpečná. Nechtěla ohrozit milované lidi okolo sebe. To bylo naposledy, co je viděla a co blízcí viděli jí. Vůbec nevěděla, kam půjde, ale věděla jistě, že se vrátit nemůže. Cestovala načerno, několikrát byla vyhozená z přepravy, ale naštěstí nebyla udána, jinak by tuplem skončila zpátky doma. Tohle doba byla dost divoká, ale ona vše překonala.
Uběhl přibližně rok, co si našla útočiště u skupiny bezdomovců a dvou psíků v neobydlené části Minew. Jednoho pejska si oblíbila a on zase jí. Dala mu jméno Bono. Vyrůstal s ní od štěněte, takže je sám ještě mlaďounký. Sama upřímně neví, jak dlouho tomu je, co utekla z domu, ale výčitky svědomí se s ní stále nesou. Mívá někdy noční můry, díky čemu podvědomě vytváří lehké otřesy. Dodnes se nenaučila používat a kontrolovat svou moc, spíš se jí bojí. Ke všemu nenarazila na nikoho, kdo by jí v tomhle chtěl pomoct, takže je to zatím.. takhle. Každý den jen doufá, aby se nikomu nic nestalo. Magie se projeví, kdykoliv ztratí kontrolu nad svými - hlavně negativními - emocemi.
Vzhled
Kath měří okolo 150 centimetrů s váhou přibližně 44kilogramů. Výškově je malinká, ale dá se říct, že nebezpečná jak sobě, tak okolí. Ne, že by ubližovala lidem na potkání, ale jak již bylo zmíněno, tak si dokáže ublížit i na rovné zemi, což vede nekonečnému koloběhu. Tím myslím, že než se stačí zahojit jedna modřina, má hned další. Nekončí to jen u modřin. Po těle má několik menších - někdy až na první pohled neviditelné - jizvičky. Jednu ale dost viditelnou má vzadu na pravém rameni, jak na ní dopadl kus stropu.
Vraťme se zpátky ke vzhledu. Vlásky má tmavě hnědé s délkou pod ramena - ale na tak dlouhé, aby pod nimi skryla své přední přednosti. Očka má jako dva kaštánky sotva vypadlé ze "skořápky." Velikost nosánku je tak akorát a rtíky má vcelku plnější. Barva její pleti je malinko snědší, ale to je způsobeno geny jejího biologického otce. Pod očima se jí rýsují viditelné pihy, za které se ani trochu nestydí. Co se týče předností, tak ty má na svůj věk tak akorát. Je možné, že budou ještě větší, ale s tím sama moc nepočítá. Třeba ale bude překvapená.