Povaha
Začneme od jeho lepších vlastností. Benjamin je člověk, který si velice váží přírody a tráví v lesích většinu svého času. Často tam stráví i několik dní za sebou, aniž by se vrátil domů. Někdo by si mohl říct, že to je blázen, a že se mu přece něco musí stát, že? Co když zabloudí a v rozsáhlých lesích nenajde cestu zpět? Není třeba se o Benjamina strachovat. Pokud byste se totiž vydali na výpravu s ním a opravdu zabloudili, budete totiž v těch nejlepších rukách. Benjamin v lesích tráví většinu času již od mala, a ví toho o nich mnohem víc než kdo jiný.
K jeho lásce k přírodě se vztahuje i jistý respekt k ní. Například se snaží vždy vzít jen tolik, co potřebuje. A pokud najde trpící zvíře, zabije jej, aby nemusel zdlouhavě dodělávat. Rád se přátelí s novými lidmi. Ve společnosti je poměrně extrovertní a je jednoduše pro každou prdel. Co zkusit támhle Adama nacpat do tý popelnice, co je oproti němu poloviční? Proč ne?! Bude sranda! Asi takhle.. mnom, a pak to někdy dopadne zajímavě. Ne, že by si z toho dělal Ben nějak těžkou hlavu. Mimo to je dobré asi zmínit jeho smysl pro černý humor. Miluje špatné, až moc černé vtipy. Ironie a sarkasmus jsou mu také velice blízké. A mimo jiné si rád utahuje z ostatních. Co se týče přátel, nemá jich moc, které za přátele opravdu bere, ale když už nějací jsou, jsou pro něj rodina. K takovýmto jedincům je velice ochranitelský a hlídá je. A v případě, že potřebují pomoc, je Benjamin první, kdo dorazí na místo. Když už mluvíme o přátelích, jak by to asi bylo se vztahy? Hm. Řekněme, že Benjamin není člověk, který by hledal nějaký stálý vztah. Párkrát to zkoušel, ale nebylo z toho nic moc. A tak je raději za úlety, kamarádky s výhodami nebo za vztahy na jednu noc. Nejednou se mu stalo, že po společně strávené noci byla dívka přesvědčená, že toto znamená vztah. A on jí musel svižně vysvětlit, že tak to opravdu není. Tak, a teď k jeho opravdu temné stránce. Té která mu povoluje dělat to co dělá - dělat inkvizitora a čistit svět od špíny, která zde nemá co dělat. Za roky, co u inkvizice je, toho viděl opravdu hodně, nemá nějaký důvod pochybovat o tom, jestli nadpřirozeného zabije nebo ne. Ví moc dobře jaké škody umí nadpřirození napáchat. A tak při jejich zabíjení jednoduše neuvažuje nad tím, jestli náhodou neměl rodinu nebo blízké.. je mu to jedno. Vidí jen jedno - je to nadpřirozený, může být nebezpečný, musí ho zabít. Neváhá ani u žen či dětí. Pokud je zrovna v práci, zajímá jej jediné - eliminovat, zabít a jednoduše zničit cíl. Mimo práci se o ně tolik nezajímá, to je schopen s nimi i promluvit. Ale pokud jste součástí jeho práce.. fuh.. bůh vás ochraňuj. Nedělá to vždy, ale když už se mu dostane nadpřirozený pod ruku, rád si pohraje. Baví ho je mučit, poslouchat jak křičí, a jak naříkají. Ale raději k tomu má důvod. Například výslech nebo tak. To si potom velice vychutnává každou ránu, kterou jim může způsobit. Nejvíce nesnáší upíry a vampíry, kdykoli byla razie upířího hnízda okamžitě se hlásil a užil si to se vším všudy. Mimo jiné je dobré zmínit asi i jeho schopnost přetvářet se. Může cítit cokoli, ale když nebude chtít, nepoznáte to na něm. I to je jeden z důvodů, proč byl tak úspěšný při lovu. Dokázal totiž oběť často obalamutit a pomotat tak, že s ním šla do záhuby sama.. Dalším bodem, který bych přidala, je ten, že má problém přijmout autority nad sebou a připadá si většinově lepší než ostatní. Proto kdykoli dostane nějaký rozkaz, přijme jej. Ale ne bez nespokojeného povzdechu, vrčení nebo kousavé poznámky.
Minulost
Benjamin se narodil šťastnému manželskému páru, kdesi na venkově v Anglii. Prvních asi sedm let života bylo naprosto v pořádku, dokud matka podruhé neotěhotněla. Celé těhotenství probíhalo bez problému, alespoň se to tak jevilo. Podle doktorů měl Benjamin mít velice brzy dvě zdravé sestřičky. Na což se rodina samozřejmě těšila.
Dny šly poměrně rychle a vše se zdálo být normální. Pomalu se přiblížil termín narození dívenek. Porod byl dost komplikovaný, těžký a nic nešlo, jak se plánovalo. Jedno děvčátko se narodilo mrtvé, druhé bylo váhově o dost menší, než by mělo být a okamžitě se muselo začít krmit uměle, jelikož jíst odmítala. Přeživší holčičku pojmenovali Beata. Bohužel ani přes vydatnou péči lékařů se nedokázalo podařit malinkou Beatu dostat do normálního stavu, a po dvou týdnech snahy rodinu opustila. Z velké radosti byla veliká tragedie. Otec smutek zvládal mnohem lépe než matka. Tedy.. zdálo se to tak. Byl s rodinou méně, dost se uzavřel do sebe, většinu času trávil v práci. Mezitím matka začala hodně chřadnout. Neměla pořádně vůli žít. Nejedla, nepila.. pomalu se ztrácela před očima. Ale sedmiletý Benjamin si to neměl jak uvědomit natož zakročit a otec, který se zdržoval většinou mimo dům a na svoji ženu se už prakticky ani nepodíval, také neměl moc šancí si něčeho povšimnout. Matka se trápila několik měsíců, než rodinu opustila v noci - ve spánku. Našel ji Benjamin, když se ráno budil do školy a neměl svačinu. Hodně ho to vzalo.. Poté, co ji pochovali, se začal otec vzdalovat ještě více, a když byl doma tak většinou pod vlivem alkoholu. Benjamin se snažil otci dělat radost, a tak se hodně snažil ve škole. Učení se stalo takovým jeho únikem z reality. Jen díky tomu dokázal poměrně normálně fungovat. Ze začátku si Benji za každou dobrou známku vysloužil u otce úsměv nebo poplácání po rameni. Časem to začal otec ale ignorovat, a jen se více utápěl v alkoholu. Jakmile nebyl v práci, pil na žal. Benjamin byl na škole jedním z nejchytřejších, a tací se nikdy neobejdou bez nepřátel a pomluv. V deseti letech se na něj zaměřilo několik spolužáků a začalo jej šikanovat. A ne jen tak, že by se mu posmívali nebo mu ukradli svačinu. Shodili ho ze schodů, skopali na záchodech, roztrhali sešity, učebnice..a mnoho dalších milých věcí. Otec, který začal mít k synovi poměrně apatický přístup, mu řekl, že si za to může sám, a nakonec jej ještě zbil za to, že mu spolužáci učebnice zničili a on musel shánět nové. Tenkrát se Benji zlomil. Přestával chápat k čemu se snaží, když vše stejně přijde vniveč. S učením přestal, respektive se neučil do školy. Začal si hledat konečně svoje zájmy a vnímat svět kolem a ne jen to, co dostal zadáno na papíře. Šikanu ve škole to nezastavilo, tu musel nakonec vyřešit po svém. Přestal sklápět hlavu a začal se za sebe rvát. Ze začátku mu za to naložili jen víc, ale později je přestala bavit oběť, která byla schopná sebeobrany a našli si novou. Zajímal se o přírodu, o biologii, o to jak vše funguje. Zhoršily se známky, a jindy naprosto apatický otec začal Benjamina bít a nadávat mu. Dobré známky nikoho nezajímaly, ale jakmile byli špatné, najednou se dokázal otec postavit od stolu s chlastem. Benjiho už otec ale nezajímal, dalo mu to jen větší důvod se od něj držet dál. Začal chodit ven a naučil se, jaké to je žít na vlastní pěst. V patnácti letech se doma zdržel vždy jen, aby si vypral oblečení, a pak opět vyrazil do lesů. Naučil se dělat pasti, lovit, stopovat. Později otci ukradl vzduchovku a naučil se střílet. Život venku miloval. Jakmile se naskytla příležitost, od otce se odstěhoval a začal vydělávat. Neměl moc na výběr, pouze se základní školou musel brát, co se dalo. A tak vzal práci na jatkách. Byl zvyklý lovit a zabíjet v lese, takže mu práce na jatkách problém nečinila. Naopak teprve tady si začal uvědomovat jak lehké je rozhodnout o něčí smrti, a jak snadno se dá někdo ubezdušit. Do teď zabíjel jen menší zvířata, teď zabíjel tvory vážící i přes tunu, a ani u toho nemrkl. Dávalo mu to jakýsi pocit nadvlády a síly, který jej překvapivě uspokojoval. Stále chodil do přírody, víc a víc se tam toulal. Říkáte si, jak se ale dostal k inkvizici?? Inu.. i on zjistil o nadpřirozených, a ne zrovna hezkým způsobem. Jednou si takhle v lese sedl pod strom, zavřel oči a chtěl si odpočinout a chvíli si pospat. Ze šlofíčka se ale probral až za pár hodin, s podlitinou na spánku, pokousaným krkem i zápěstími a připoutaný k židli v jemu neznámém domě. Ujala se jej upíří skupinka, které dělal nějakou dobu živou konzervu. Nevypadalo to pro něj vůbec dobře, Benjamin je pomalu prosil o to, aby ho zabili, že už nemůže. A pak najednou ticho v domě protnul zvuk lámajícího se dřeva. Kdosi vyrazil dveře. Co se stalo potom má Ben poněkud v mlze. Slyšel rány, křik, pláč.. a nakonec cítil stisk na ruce, a jak ho někdo propleskával. Když se probral, byl na základně inkvizice. V ten moment to nevěděl, měl to za normální nemocnici. Velice brzy ale začal chápat, že je něco trochu jinak, než by čekal. Brzy se viděl se svým zachráncem. Byl to kolega z práce - Calvin, nikdy se přímo nebavili. Ale po tomhle se o něj začal Ben dost zajímat.. chtěl vědět, o co šlo, co se dělo, co to mělo znamenat. Chtěl jednoduše vědět víc. A jelikož už tak do světa nadpřirozených nahlédl, začal jej Calvin seznamovat pomalu s dalšími věcmi. A nakonec se rozhodl jej zkusit dostat do inkvizice. A to se nakonec povedlo. Dostal se na pozici Sigmy, kde začínal. Když mu bylo devatenáct, přišel čas na zkoušku. Nebyl to pro něj nejmenší problém. Uměl lovit, stopovat, a zabíjení pro něj byl několik let denní chleba. Došel do baru, objednal si pití, a klidně se díval kolem. V moment, kdy si všiml zvláštně se chovající dívenky, si k ní přisedl, a začal s ní konverzaci. Měl za to, že jde o upírku. Nezkušenou, hladovou. A potvrdilo se mu to, když se nechala bez problému nalákat do tmavé uličky za barem, a tam jej zkusila pokousat. Velice rychle se tak z lovce stala kořist. Prakticky okamžitě ji zpacifikoval a spoutal. Dívence se nejspíše rozplynula představa, kterou o tom večeru měla. Z mile vyhlížejícího mladíka byl najednou surový, bezohledný lovec. Hodil ji do kufru auta a nepříliš ohleduplnou rychlostí dojel k sídlu, kde ji vytáhl a dovláčel za vlasy na určené místo. Nevzalo to ani vteřinové zaváhání a ukončil její trápení přesně mířenou ránou na srdce. Mutací prošel bez problému, a získal přeměnu Orla královského, na což je patřičně hrdý. Dokonce si nechal hlavu tohoto dravce i vytetovat na rameno. Ze Sigmy se přesunul na Zetu, odkud se po třech letech dostal na pozici Gammy. Vedení s ním bylo spokojené, nebylo pro něj typické, aby selhal. A bylo jedno, jaký úkol mu byl určený. Ať už měl někoho konkrétního najít, někoho zabít, vyslýchat nebo cokoli jiného, vždy se snažil podat nejlepší výkon a práci vždy bral seriozně. Díky vysoké úspěšnosti se mu podařilo v osmadvaceti letech dostat z postu Gammy na post Betty, na což je náležitě hrdý. A nakonec se dokonce dostal na post velitele týmu Beta. Byl spokojený s tím, co se mu podařilo, s tím jak se vypracoval. Ale po nějaké době se začal nudit a chtěl něco nového. Zpráva o tom, co se děje v San Hillesh se ozvala na každé základně. Někoho to vyděsilo, ale Benjamina to vzrušovalo. Působilo to jako něco zajímavějšího, než co prožíval momentálně. A tak bez většího váhání předal vedení týmu svojí oblíbenkyni, o které předpokládal, že to zvládne a sám zažádal o přestup na základnu v Minew, kam se také dostal.
Profil na echo @benjamin
Fantasy World