Povaha
Zaira se dá popsat velice jednoduše na to jaká složitá je to osobnost. Sadistický, sobecký sociopat.
Je jednoduše řečeno nepředvídatelná. V jeden moment se chová jako váš nejlepší přítel, v druhý moment vás má přibité hřeby ke stěně ve sklepě náhodného domu a spokojeně se usmívá.
Miluje zábavu, chodí ráda mezi lidi, není pro ni problém se připlést mezi úplně neznámé tváře. Dá se říct že je poměrně jasný extrovert. Je jí ukradené co si myslí lidi o jejím chování. Klidně skočí v klubu na stůl a začne tančit zatímco kolem rozlévá drink co ukradla náhodnému človíčku v davu.
Když se jí to hodí, snaží se před okolím vypadat jako sladká, milá holčička která by nedokázala ublížit ani mouše. Opak je však pravdou. Bohužel, Zaira je královnou přetvářky a je těžké poznat co se jí zrovna honí hlavou. Možná se na vás usmívá jako na člena rodiny, ale už teď plánuje kam odklidí tělo až s vámi skončí.
Jak jste mohli pochopit, Zaira se vyžívá v bolesti druhých.
Je poměrně dost arogantní. Sebe staví na první místo před ostatní a sama o sobě uvažuje jako o dokonalé bytosti. Nikdo není lepší než ona, nikdo na ni nemá..přesně tohle je důvod proč je schopná si natlouct hubku nebo sama občas skončí špatně. Nikdy si to ale nepřipustí a neovlivní to její smýšlení o ní samé.
Co se týče vztahů..má to poněkud zvláštně postavené. Pokud by si našla partnera, bude jej stavět na první místo před ostatní a udělá pro něj vše - pokud uzná, že jí za to partner stojí. Partner je pro ni prakticky jako modla ke které vzhlíží. Pokud Zaira miluje, miluje bezpodmínečně. Věří, že nevěra má vždy nějaký důvod a nemusí to nutně znamenat že je to konec vztahu. Sex je pro ni spíše další potřeba než důkaz lásky. Do teď například chová hluboké city ke Cayovi a kdyby jej uviděla padne mu okamžitě k nohám a udělá cokoli jí řekne. Jakýkoli románek co měla do této doby by pro ni byl naprosto nepodstatný, jelikož by měla zpět svoji lásku.
Podobně to je i s přátelstvím. Není lehké dostat se Zaiře do přízně, ale pokud se to podaří tak udělá vše, i kdyby to bylo proti jejím zásadám, aby onu osobu ochránila.
Když už tu padla zmínka o milostných hrátkách a vztazích. Zaira je bisexuální, většinou dominantní. Preferuje dívky, ale pokud ji zaujme někdo opačného pohlaví tak si ráda užije i tak.
Minulost
Zaiřin příběh začíná u dvou lidí. Dvou osob, pro něž byla Zaira vymodlenou holčičkou. Jiskrou radosti která měla dát jejich životům nový smysl.
Problém jejích rodičů spočíval v otcově nemožnosti dítě zplodit. Ať spolu byli jakkoli často a ať zkoušeli cokoli, nikdy se to nepovedlo. Nakonec se rozhodli pro umělé oplodnění. Ani tohle nebyla zrovna příjemná cesta. Bylo třeba podstoupit tyto zákroky třikrát po sobě, než se konečně jedno z vajíček uchytilo a neodemřelo v prvním měsíci těhotenstí.
Nakonec se ale zadařilo, a tak se začala malá Zaira vyvíjet v lůně své matky.
Po devíti měsících se narodila nádherná holčička s několika centimetry dlouhými, tmavými vlasy a sytě modrýma očima.
Zaiřin otec - Mario Valentine, byl původem ital. První roky strávila mladá rodina v domě jeho rodičů. Proto se také ze začátku učila Zaira italštinu, a do dneška ji perfektně ovládá. V jejích čtyřech letech se však rodina přestěhovala do Dominikánské republiky, do rodného města Zaiřiny matky. Jarabacoa bylo město kde tedy žila Zaira většinu jejího života. Zůstala jedináčkem, matka nechtěla procházet umělým oplodněním znovu. Dá se říct, že byla rodiči opravdu milovaná. Otec k ní měl ale poněkud zvláštní přístup. Těžko říct zda to bylo protože si přál aby se měla dobře sama pro sebe, jestli chtěl mít možnost se chlubit perfektně vycepovanou dcerou a nebo si prostě chtěl občas ulevit nervům. Ale jednoduše bylo od Zairy již od útlého věku očekáváno maximum. Neexistovalo, že by přinesla domů špatnou známku nebo si stěžovala že se jí něco nelíbí. Ze začátku si jen něco málo vyslechla, později ji otec začal bít. Byl plně rozhodnut ji donutit k tomu, aby ze sebe vydala vše co mohla. Zaira přestala problémy ze školy nosit domů a naučila se vše řešit sama. Učila se, když to nevyšlo tak jednoduše známky neukázala. Když si z ní někdo zkusil ve škole utahovat tak to vyřešila ránou do nosu či kopancem mezi nohy. Známky nevydrželi schované na vždy, a občas si stěžoval někdo z rodičů spolužáků na to, že jim Zaira zřídila dítě..ale značně to omezilo četnost incidentů s jejím otcem. Takže to brala jako malé vítězství.
Časem si u sebe všímala drobných odlišností od ostatních. Když se naštvala, řvala a nebo měla nějaké trable, občas se stalo že třeba spadl obraz ze stěny nebo něco podobného. Jednou se hádala s otcem, opět kvůli škole a v ruce jí rupnula sklenice s vodou. Přitom ji ale nijak nemačkala ani nedržela příliš pevně.
Občas si venku všimla, že na ni někdo upřeně hledí. A spousta podobného. A právě tohle zírání od cizinců jednou vyústilo v přepadení upíry. Zaira nebyla ale vůbec lehká kořist. Ačkoli to nevěděla, měla poměrně dobré vlohy k ovládání telekineze. V moment kdy se kolem čtrnáctiletého děvčátka sesypali tři cizí muži s temnými úmysly, věděla že se musí bránit. Křičela, naříkala, plakala a kopala kolem sebe. Nic ale nezabralo, až v moment kdy ji jeden z nich natiskl na stěnu a zakousl se jí do krku ze sebe dokázala vydat jakýsi impuls. Nejspíše adrenalin a vůle žít, probrali alespoň na okamžik její schopnosti. Tento "impuls" dokázal upíry u ní o kousek odhodit. A než se posbírali tak se dokázala Zaira hnaná kupředu adrenalinem dostat do nemocnice..tam už po ní nešli.
Zaira se nechala ošetřit a nějakou dobu se dávala dokupy. Celou dobu jí to ale leželo v hlavě a chtěla vědět co se to stalo. Nikomu nic neřekla, protože si nemyslela že by jí to někdo věřil..ale po incidentu začala tak nějak věřit tomu, že na světě nejsou pouze lidé. A rozhodla se že zkusí zajít ke kartářce. V jejím městě jich nebylo moc, ale jednu měla poblíž školy. Došla za ní, položila na stůl ušetřené kapesné a řekla jí co se děje. Čarodějnice před ní vypadala jako obyčejná cikánka, v ještě obyčejnějším falešném čarodějnickém krámku. Když však vše řekla, všimla si změny v její tváři. A čarodějka po chvíli váhání odvedla Zairu do zadnější části. Ukázalo se, že tyhle falešné čarodějnice ani tak moc falešné nebyli.. A mimo jiné neměli nejmenší problém přijmout do covenu ztracenou dušičku.
Mezitím co se Zaira učila jak vlastně ovládat svoji moc, ji otec donutil jít na zdravotnickou školu. Známky měla dobré, nebyl pro ni problém dostat se na školu kterou otec vybral. Překvapivě ji to i docela bavilo. Lidské tělo ji fascinovalo. Pitvy si užívala, bavilo ji dozvídat se těle více. V souvislosti s tím, se začala zajímat především o nekromancii. Kterou v rámci možností poměrně dobře ovládá.
Mezitím co dělala na škole, učila se snášela tyranii nevlastního otce se u ní začala vyvíjet zvláštní záliba. Záliba v násilí, krvi a bolesti jiných.
Ani si to pořádně neuvědomila, ale kdykoli byla v nemocnici a měla jen pomáhat, užívala si každý projev bolesti co viděla. Škola samotná jí ale nijak nenaplňovala.
Nebylo to tak dlouho a našla si partnera. Její přítel se jmenoval Cayo. Byl to poněkud zvláštní chlapík, a měl zájmy velice podobné těm Zaiřiným. Cayo byl upír, a Zaiře to sdělil poměrně brzy. Důvěřovali si vzájemně, kryli se, pomáhali si..a společně se starali o svoje zvrhlé potřeby. Scházeli se u Caya v bytě, kam vodil svoje oběti. Nechával Zairu aby se na nich vyřádila jak ji jen napadlo..a když ji omrzeli, jednoduše si z nich vzal co chtěl. Zaira mu poté pomáhala se těl zbavovat.
Samozřejmě ne vše se podařilo zamaskovat..a po nějaké době se začala nacházet tělíčka která Zaira s Cayem poschovávali.
A vzhledem k tomu jaká zranění se našla, se brzy o tyto nálezy začali zajímat místní lovci. Také se jim brzy dostali na stopu. Zairu zranili hodně nepěkným způsobem. Z těla jí vytékala krev proudem, na břiše měla velikou ránu. Cayo nehodlal nechat svoji společnici jen tak zemřít a proto ji nechal napíš se jeho krve. Tělo vzal do náručí a utíkal kam jej nohy nesly..Zaiřino tělo bylo v hodně špatném stavu. Ale přeměna ji dokázala zachránit. Když se probrala, byla již v upířím těle.
Bohužel, s Cayem to nevydrželo moc dlouho. Když se musel starat o novorozence a do toho utíkat před lovci..rozhodl se raději utéct pryč nadobro. Zairu nechal v Dominikánské republice a sám zmizel neznámo kam. Zairu odmítl její coven, jelikož na sebe nechtěli strhnout více pozornosti než bylo třeba. A tak se rozhodla zmizet i Zaira. Neodešla ale s prázdnou, než utekla tak vysála konto jejího otce. To si přeci zasloužila za ty roky šikany ne?
Konkrétně zmizela sem, do San Hillesh kde si pronajala malý zapadlý byteček nedaleko opuštěné části města. Žije zde již druhým rokem a vydělává si především díky její zálibě zahrávat si se životem a smrtí druhých. To je ale jen část věcí na kterých vydělává..
Vzhled
Zaira měří sto šedesát sedm centimetrů a váží sedmdesát pět kilo. Na nohou i rukou má jasně viditelné svalstvo které napovídá, že na sobě ráda pracuje. Svaly na břiše jsou ne tak výrazné, ale stále patrné.
Má velice temně hnědé, skoto až černé vlasy se stříbřitými odlesky po lopatky. Oči jsou velice, ale velice sytě modré barvy.
Při bližším průzkumu se dá všimnou četných jizev především na zádech a po ramenou. Mimo jiné také tetování kojotí lebky na její pravé paži, z vnitřní strany těsně pod loktem. Na druhé ruce, z vnitřní strany nad loktem má vytetované tři hrací kostky, všechny číslem 6 nahoru. Nad levým ňadrem má poté vytetované pikové eso s lebkou.
Zaira nosí šaty především v černé a bílé barvě, a ke každému outfitu ke kterému to jde nosí černé brýle.
Majetek
Má v pronájmu malý byt poblíže opuštěné části San Hillesh. Uvnitř nic extra zajímavého, mimo obyčejný nábytek, oblečení a pár knih týkajících se magie. Nějaká ta elektronika je samozřejmostí. Mimo jiné u sebe nosívá poměrně často glock, v pouzdře většinou pod kabátem či mikinou/bundou.
Před bytem na ni většinou čeká černý pickup Dodge Ram.