Jochen má smysl pro humor tak temný, že by mohl konkurovat nejhlubším jeskyním. Jako duch se rozhodl, že si život (tedy spíše posmrtný stav) užije na maximum – což znamená, že se baví na účet těch, kteří jsou stále naživu. Rád si dělá legraci z nešťastných kolemjdoucích, ať už to znamená přesouvání věcí na nepravděpodobná místa, hlasité bouchání dveřmi nebo strašení vyděšených návštěvníků. Jochen je duch s nadhledem, který si libuje ve šprýmech, ale není v tom žádná skutečná zlomyslnost – spíš jen potřeba rozveselit svůj nekonečný posmrtný den nějakou pořádnou neplechou. Pokud někdo zareaguje s humorem, Jochen ho považuje za sobě rovného a může mu dokonce dát pokoj. Ale pokud někdo začne panikařit? No, to je pro něj zábava na celý večer.
Jochen se narodil 15. září roku 1886 v západním Německu, v malé vesnici, kde nebylo moc možností pro zábavu. Už jako dítě měl Jochen talent na to, jak si udělat srandu z každé situace. Když mu bylo asi deset, rozhodl se přesvědčit své sousedy, že jejich slepice začaly snášet modrá vejce – pár dní trvalo, než přišli na to, že Jochen prostě vejce nabarvil. Jeho rodiče často říkali, že kdyby ten kluk věnoval svou energii něčemu užitečnému, mohl by z něj být doktor nebo vědec. Jenže Jochen si vždycky raději vybíral cestu, která byla nejvtipnější. Válka ho samozřejmě zastihla nepřipraveného. Měl spíš v plánu stát se bavičem než vojákem. Bohužel mu ale nezbylo nic jiného než nasednout do tanku a vyrazit do boje. Přesto se snažil udržet morálku svého týmu – jeho "úžasné" imitace velitelů a neustálé komentáře o "skvělé stravě" z vojenských konzerv byly pověstné. Bohužel jeho život skončil příliš brzy, když při náletu amerického letectva tank explodoval. Jochen se do poslední chvíle snažil situaci odlehčit, prý řekl něco ve stylu "tohle bude sakra velký ohňostroj". A měl pravdu.
Jochen se rozhodně nebere příliš vážně ani po smrti. Jako duch si zachoval stejný vzhled, jaký měl při svém odchodu – ovšem s pár úpravami. Jeho uniforma je potrhaná a zčernalá, ale Jochen si často dává na hlavu něco bláznivého, třeba starý hrnec, nebo si kolem krku ovine hadr jako "válečnou šálu". Rád se zjevuje se šibalským úsměvem na tváři, jeho oči stále jiskří ironií a hravostí. Občas si dokonce nasadí falešný knír, jen aby se podíval, kdo si toho všimne. Jeho vzhled je zkrátka perfektně sladěný s jeho povahou – ztělesnění chaosu a zábavy.
Jochen s sebou nosí pár "vzpomínek" ze svého života – především přízračný tank Aufklärungspanzer 38 (t). Ovšem ne proto, že by ho nějak obdivoval, spíš si z něj dělá srandu. Často se tento přízračný tank zjevuje na nečekaných místech, třeba přímo uprostřed cesty, a lidé kolem se ptají, jestli jim náhodou nepřeskočilo. Jochen s oblibou tank občas nechá na místě, kde jen půlka z něj čouhá ze země – prostě aby to vypadalo, že tam "zaparkoval" opravdu špatně. Kromě toho má Jochen rád drobné "poklady", jako například přízračnou helmu, kterou rád hází po lidech, nebo starý zrezivělý klíč, který se neustále objevuje a zase mizí, kdykoli ho někdo potřebuje.
Fantasy World
Fantasy World