Je to totální opak svého bratra Mila. Je už od pohledu takové malé sluníčko, které by se usmívalo i když by se dělo něco špatného. Moc nemá tušení, kde se jeho optimistická povaha vzala, jelikož jeho sourozenec je spíše schránka negativních emocí nebo prostě jen to divočejší dvojče. Ve všem vidí něco dobrého a snaží se i do budoucna myslet pozitivně, i přes to, co zažil jako malý. Je velice sociální i když jako malé dítě to spíše vypadalo, že bude mít rád samotu. Nakonec vyrostl v klučinu, který naopak samotu v lásce moc nemá. Nemá problém s hledáním si přátel, snaží si najít kamarády všude, kde se dá. K jeho dost pozitivní povaze bohužel patří i ta velká naivita. Ať mu řeknete cokoliv, sežere to jako ryba i s navijákem. Je snadný cíl na manipulaci, jelikož se v každém snaží vidět to dobré a každému omlouvat činy. Jestliže by mu člověk ublížil, zasáhlo by ho to někde v hloubi duše aniž by si to uvědomoval, ale sám by tomu člověku časem odpustil. Často srší vtípky ale když jeho vtip nepochopíte, zkusí vám to polopatě vysvětlit, což může trvat bohužel delší dobu. Když mu něco nejde, dost se nervuje. Je totiž velice netrpělivý a málo kdy se stane, že by něco dokončil na poprvé. Je fajnový ho mít po svém boku, obzvlášť pokud zrovna nemáte dobrou náladu. Sandro se vám ji bude pokoušet zlepšit všemožnými nápady. I na něj ale občas přijde období smutku, která se zjeví z ničeho nic. Od Mila trošku pochytil sarkasmus, i když nemá moc tušení, jestli ho využívá správně a proto jej moc často nevyužívá. Jeho nečekaným zájmem a koníčkem jsou hvězdy. Zajímá se o ně od malička. Mezi další takovou vášní jsou zvířata.
Sandro pochází celkem podivné rodiny, ke všemu byl brát jako to starší dvojče. Má bratra Mila. Upřímně si nějak extra nepamatuje první roky života, kdo by taky ano. Ale jejich otec je nechal, opustil co se sotva narodili. A Sandro si myslí že to máma brala tehdy dost špatně. Zřejmě. Ale vezmeme to popořadě, aspoň trošku. Prostředí ve kterém chvíli žili bylo děsivé, temné a nejisté. Matka se snažila jím zajistit vše potřebné k životu, i když toho bylo málo. Vyprávěla jím příběhy o muži, který měl být jejich táta. Marcus Oblivion. On svého otce tolik neobdivoval, možná by měl ale to že opustil těhotnou mámu... mu nikdy neodpustí. Matka byla silná, hrdá a plná lásky. V očích však šlo znát, jak začíná pomalu mít strach, obavy i ten smutek. Byla kočkodlak. Jak čas ubíhal, šlo znát na klucích už pomalu jaký kdo bude. Sandro byl ten tišší, zahrabán v knihách. Tedy když se k nějaké dostal. Je pravým opakem svého bratra dalo by se říci. Snaží se vše řešit klidnější a chladnou hlavou, mírnější. Matka se snažila, ale postupem času na ní šlo znát že je něco v nepořádku. Sandro nebyl až tak všímavý v tomto jako bratr, nechtěl si moc připustit že by bylo něco špatně s jejích mamá. Nakonec v devíti letech je odložila ve směčcce plné kočkodlaků. Chtěla pro ně lepší budoucnost, bezpečí. Co ona jím již nedokázala pomalu dát. Smečku Cat Burglas vedl Mason Hebrew. Takovej hodnej strýček, teda skoro. Snažil se je nějakým způsobem vychovat ale vést smečku a starat se o ně? Bylo pro něj náročné. Kluci nikdy se necítili stoprocentně jako doma, měli to krušné. Museli se naučit pouliční pravidla, kradli a tak, aby se nějak uživili. Bylo to něco jiného, pro oba. Jak čas ubíhal, snažil se být pevnou skálou pro bratra tak, jak to Milo dělal pro něj. U Sandra se začali smrtonošké schopnosti objevovat později než u Mila, byl z toho pak zmaten jako bratr. Nechápal co se děje, proč to tak je. Ale pak na druhou stranu, on byl ten co to bral trošku klidněji, nevrhal se bezhlavě do nějakých pátracích akcí nebo tak. Aby věděl co je zač. To spíš dělal Milo, on se prostě s tím vším smířil lépe. Jen chce tu vždy být pro bratra, vzhledem k tomu že rodičové je opustili.
Není ale úplně fyzicky levý, je kapku mrštný a rychlý, i když vypadá jako malé tintítko. Skrývá v sobě ale mnohem více, než se zdá - nebo to aspoň sám sobě nalhává a doufá že by dokázal něco víc. Má hnědé tmavší vlasy i oči. Rysy tváře má měkké, kulaté a rty má plnější a nádechem růžovočké. Výškou je na tom podobně jako bratr, jen svaly nemá bůh ví jaké. Přeci jen, ještě je to dítě. A hlavně, nikdo není dokonalý.
Moc toho upřímně nemá. Jen pár starých knih, které si našel během života na ulici nebo mu je našel bratr. Ty které dostal od bratra si stráží extremně, nechce o ně přijít.
Jeho proměna je jako bratrova a matčina - Irbis, levhart sněžný. Krásná a velká čiči, se kterou není radno si zahrávat. Často se stává, že se v téhle podobě neumí ovládat. Možná by jste mysleli že i tu budou bratři na chlup stejní, tak ne. Pruhy má jinak sestavené než Milo. Srst má jemnou a hlavně na některých místech našedlou než bílou.
Maxwell Jenkins
Cat Burglar's
Fantasy World
Fantasy World