Povaha
Cormac je muž s temnou minulostí, velkou bolestí, a silným smyslem pro spravedlnost. Věří, že každý zločin MUSÍ být potrestán, a rád se tohoto trestu ujme a určí jeho výši a především bolestivost.
Užívá si když může rozdávat fyzické tresty těm, u kterých moc dobře ví že si to zasluhují, vždy si ale dává pozor na to aby to nepřehnal - nikdy by neutýral někoho za drobnější přešlap..k němu do věznice se ale běžně nedostávají beránci. Jeho specialitou při mučení je používání vodního elementu, konkrétně mrazu. Omrzliny se stali jeho oblíbeným potrestáním pro zločince, a je to taky to, čím se zasloužil o přezdívku Winter.
Má potřebu chránit slabší, ať už přímo oběti násilí nebo jejich rodiny - moc dobře ví jaké to je přijít o své milované a nechce aby si tím musel projít někdo další.
Dokáže být skvělým, empatickým posluchačem, stejně jako chladnou skálou která se nenechá obalamutit fňukáním. Obecně nevěří lidem kteří skončí u něj ve vězení a proto k nim má chladný a pragmatický přístup. V případě konfliktů je to stejné. Tak či tak chce ale pomoct těm, kteří to potřebují.
Je velice zvědavý a vynalézavý, vždy se snaží rozšiřovat své schopnosti a vědomosti o alchymii, protože ví že je toho vždy více co se dá zjistit a zlepšit. Svoje výtvory si nechává pro sebe, nerad je distributuje někam dál - pokud jej někdo přímo o něco nepožádá. Nerad by aby někteří prohlédli jeho triky a vychytávky - vidí je jako velkou výhodu v případném boji, a o esa v rukávu se odmítá nechat připravit.
Užívá si, že má v komunitě poměrně velké slovo, a že je mezi mágy jak na ostrově tak mimo něj poměrně dobře znám. Svoji moc však nevyužívá k tomu aby se nějak zvýhodnil před ostatními.
Vzhledem k jeho ztrátě novorozené dcerky má velice kladný vztah k dětem, se kterými si rád promluví nebo jim zvedne náladu. U dětí se obecně chová dost odlišně, a cítí se v jejich blízkosti lépe. V moment kdy je však opustí se cítí mnohem hůře - je to pro něj smutná připomínka toho co mohlo být.
Straní se hlubších vztahů se smrtelníky a těmi co stárnou. Naopak má velkou slabost pro ženy dlouhověkých ras.
Minulost
Cormac se narodil roku 1704, do jedné z původních rodin na ostrově Last Retreat. Je vnukem jednoho z šesti mágů, jež postavili základy ostrova samotného. Narodil se jako nejstarší ze tří sourozenců, a od mala byl učen magii matkou, otcem a lidmi kteří dávali dohromady základy hradu Endhaven. Jeho mladší sourozenci byli bratr Neil a sestra Maeve. Cormac měl vždy největší vlohy pro alchymii z celé trojice. Od mala ho zajímali lektvary, amulety a další tomu podobné věci. První léčivé lektvary byl schopen namíchat už v šesti letech, a od té doby se jeho vědomosti jen stupňovali a stupňovali.
Jeho bratr se mezitím, co se Cormac věnoval alchymii, učil ovládání ohně a telekineze, přičemž sestra si osvojila umění Iluzionismu.
Ostrov a akademie rostla, Cormac se učil novým věcem a poznával nové osoby. Otec jemu i jeho bratrům přiřadil roli ve věznici, kde se starali o lovce čarodějnic, kteří se pokusili ublížit čarodějkám které ještě chodili po pevnině. Cormaca tato práce poměrně naplňovala, užíval si určitý smysl spravedlnosti, a pocit moci který byl s tímto postem spojen.
V jeho dvaceti dvou letech byli vysláni spolu s dalšími zpět na pevninu skrze portál, aby pomohli uprchnout skupině mágů. Cormac se vybavil různými lektvary, amulety a čarodějným vybavením, a následně spolu s ostatními vyrazili. Na tuto akci byla přibraná i jeho malá sestra, které bylo v tu dobu šestnáct let.
Vše vypadalo, že projde hladce, opak byl však pravdou. Šlo to všelijak, jen ne hladce. Corm utržil ránu šipkou z kuše skrze rameno, několik čarodějů, včetně jeho bratra Neila přišlo o život.
Cormaca zachránila jeho sestra Maeve, díky jejím schopnostem v iluzích. Odvedla jej a několik dalších stranou, a mátla nepřítele iluzemi dokud nepřišly posily, což trvalo několik dlouhých hodin. Maeve, jakožto mladá čarodějka která nebyla zvyklá na vyčerpání, pokračovala i v moment kdy nebyla schopna být dál efektivní díky vyčerpání. Když konečně přišla posila která všechny osvobodila, byla Maeve jiná. Všechen stres, vyčerpání, smrt bratra a blízký střet s jejím vlastním koncem spolu s nesprávným užíváním iluze na ní zanechalo jisté následky.
Cormacovo rameno se zhojilo, ale Maevina mysl už nikdy nebyla stejná. Od toho dne začala mít příšerné halucinace, noční můry a slyšiny. Spustila se u ní silná schizofrenie, která se nakonec stala i jejím koncem. Cormac se snažil jí pomoct, dělal různé lektvary na uklidnění a očistu mysli, ty ale vždy pomohly jen na krátký moment. Nemohl ji však chránit na věky. A tak, jednoho večera spáchala sebevraždu skokem z útesů obklopujících ostrov. Corm si to nikdy nepřestal vyčítat.
Od té doby se i on začal chovat jinak. Tajemně, uzavřeně. Snažil se držet dál od svých milovaných, jelikož nechtěl pocítit bolest z jejich ztráty.
K zavřeným trestancům začal být mnohem tvrdší. Při výsleších a trestech neváhal použít všeho co měl k užití.
Roky šly dál, a brzy přišel i o otce, který zemřel na infarkt, a v následujícím měsíci i o matku, která nedokázala žít život bez její životní lásky. Matčiným posledním přáním, vzneseným ke Cormacovi, bylo jednoduché "neumři sám..". Ať už měl jakékoli pocity z toho co matka chtěla, nechtěl ji zklamat. A rozhodl se pokusit se najít partnerku. Tu nakonec našel v mladé ženě s rudými vlasy, jménem Aoife Sullivan. Aoife v něm měla velké zalíbení, Cormac byl tou dobou dost uznávaným členem společnosti a známým alchymistou. A tak v jeho sedma dvaceti letech našel lásku, a velice brzy dostal i dceru, kterou pojmenoval po sestře - Maeve.
Vše vypadalo růžově. Nikdy by ho nenapadlo, že štěstí které konečně pocítil mu sebere někdo z ostrova. Ukázalo se, že na Aoife měl zálusk jiný čaroděj - Benjamin, který se rozhodl jít podle pravidla "když tě nebudu mít já, tak nikdo". A tak, když se narodila malá Maeve a rodina byla nejméně obezřetná, odlákal Cormaca do věznice a samotnou Aoife a Maeve usmrtil jediným ohnivým kouzlem. Dům který postavil už Cormacův děd vzplál během vteřiny, plameny sahaly několik metrů nad střechu. Obě jeho milované v plamenech zahynuly, čímž byl znovu připraven o vše na čem mu sešlo.
Doběhl k domu několik minut poté, co už bylo vše nenávratně zničeno. Křičel jméno svojí ženy i dcerky, naříkal a vydával hlasité, bolestivé skřeky, ptal se proč. Nemohl uvěřit co se právě stalo.
Mág jenž to způsobil neplánoval žít bez jeho objektu zájmu. A tak se nijak nesnažil tajit tím co udělal. Sledoval Cormacův nářek, a taky to jak si na něj lidi začali ukazovat. Nic nepopíral.
V jinak ledově klidném Cormacovi se něco zlomilo. Věděl, že tohle nenechá jít jen tak. Přiložil ruce k zemi, nechávajíc zamrznout jeho domov a okolí. Hořící struktura domu se pokryla ledovou krustou, jen aby se ujistil že nikdo jiný nebude muset oplakávat ztrátu rodiny a útočiště. A pak, hnaný hněvem a žalem ztrestal toho, co ho připravil o poslední kousky citlivosti.
Omráčil ho, odvlekl do věznice, přivázal k židli, vyoperoval mu aetriku, držíc jej při plném vědomí a přitom neschopného použít magii za pomoci lektvarů ve kterých byl tak zběhlý. Nechal mu prsty na nohou, a ruce až k loktům umrznout do takové křehkosti, že se mu rozpadly na kusy když na ně spadl poté co ho Cormac shodil ze židle. Dobil ho, mučil ho, trýznil..týral jej několik dnů, než mu z těla zbyl jen nechutný pahýl, bez nohou a rukou, bez většiny obličejových rysů a živý jen díky silným lektvarům. Až poté jej nechal zemřít, a stále si trval na tom, že byl moc mírný. Svého činu nikdy nelitoval.
Od té doby se zajímal jen a pouze o ochranu slabších a o to co je správné. Ke všem se chová chladně, avšak slušně - zaslouží-li si to. Začal si dělat lektvary, které mu pomáhají udržovat si své mládí a které pije každý den. Přestal si hledat přátele v lidech kteří stárnou a jediné o co se zajímá je pomoc těm co to potřebují, a trestání těch co si to zaslouží.
Postupně se dostal na post Wardena, strážce věznice a Alchymisty - zodpovídá za operace na vyjmutí aetriky, připravování vitamory a hlídán obecného pořádku ve věznici. Mimo jiné, pokud někdo uteče, je to on kdo jej přivede zpět.
Samotná věznice a její zaměstnanci jsou známi jako mírnotvorci, kteří mají při konfliktech na ostrově poslední slovo, což je samo o sobě něco co si Cormac dost užívá.
Fantasy World