Povaha
Ren je zároveň trochu samotář a zároveň přátelský, především záleží na náladě. Když se o něčem nechce bavit nebo nemá náladu na kontakt s jinými lidmi, prostě se odebere stranou, dál od ostatních a v podstatě ani nebudete vědět, že tam je. Někdy se vypaří jen proto, že je kolem moc lidí nebo v případě, že už byl s ostatními příliš dlouho. Je i samostatný a rychle se učí novým věcem, což už mu nesčetněkrát pomohlo v ovládání nových dovedností. Jak už bylo zmíněno je to přátelský človíček, který když nemá důvod, nebude zlý, ale pakliže ho budete hodně prudit nebo se snad pokusíte mu ublížit, bude se bránit. Své pocity většinu času dusí v sobě, což pak může způsobit – jak už to tak bývá – výbuch, každý pohár jednou za čas přeteče, ale nestává se to často, spíše vůbec, nejspíš je to i proto, že cítí podporu ze strany rodičů, které má nade všechno rád a taky díky tomu, jak klidný dokáže zůstat i v extrémnějších nebo nepříjemných podmínkách. Své rodiny si váží a stejně tak svých předků. Když se dozvěděl, z jakého rodu pochází, byl na to dost hrdý, taktéž doufá, že se všem ze své rodiny zavděčí i přes to, že není čistokrevným kočkodlakem jak by si přáli. On i jeho kočičí já jsou si v mnoha věcech dosti podobní, jeho kočičí já je ale o poznání statečnější, nebojácné a taky poměrně zvídavé. Rádo prozkoumává okolí a objevuje. Taky si potrpí na své volnosti, možná proto se Vitovi větší skupiny lidí tolik nelíbí a raději se jim vyhýbá, kočka se může cítit ohrožena v přítomnosti takové převahy i přes to že jsou to třeba známé tváře, totéž platí o škole.
Minulost
V jeho minulosti se toho vzhledem k věku moc nestalo, jediná důležitá vzpomínka byla svatba jeho rodičů, na které byl přítomen, a kterou si ani tak moc nepamatuje - byli mu totiž 4 roky. Jeho dětství bylo každopádně naprosto normální, až na to, že je to kočkodlak, o čemž věděl od samého začátku, a taktéž v tom byl vychován. Vždy v sobě cítil něco, co ho více táhlo k přírodě, věděl, že je jiný, a když mu to bylo vysvětleno, vše se zdálo být lepší, přeci jen každé dítě, jako on, by bylo za takovou schopnost rádo. Vito byl a nadále i je nadšený, že se bude moct jednoho dne přeměnit na kočku a prohánět se lesem jako šelma, lovit s rodiči nebo jen jednoduše trávit čas jako jeho druhé já. I přes to, že se jeho táta často vydával kvůli firmě pryč, dobrých vzpomínek na něj si vytvořil stejně mnoho a stejně tak měl hromadu dobrých vzpomínek i na mámu, se kterou byl v podstatě pořád. Taktéž byl rád, za návštěvu příbuzných, kteří byli dle jeho názoru dosti zajímaví, a vždy k nim choval velký respekt, který z nich čišel, jen když jste se k nim přiblížili. Zkrátka šlo poznat, že jsou velice váženou rodinou. Žádné další nadpřirozené ještě nepotkal, nebo možná ano, ale on to nemohl vědět vzhledem k tomu, že se to ještě nenaučil rozeznat. Poslední dobou začal Vito pociťovat výkyvy nálad, sem tam i trochu frustrace ve škole, moc dobře si uvědomil, čím to může být… kočka v něm už si asi začala prosazovat své.
Vzhled
Vito měří 130 cm a váží asi 25 kg. Jeho oči jsou modrozelené, někdy se mohou zdát šedé, vlasy jdou do hněda.