Minulost
Angelo - neboli Angie se narodil dvěma lidem, jež nežijí v úplné chudobě, ale zase si úplně nemohou vyskakovat. V jejich domě byla spíše italská domácnost. Věčně samé hádky, nadávky, létající nádobí, facky, ale z většiny to nakonec dopadlo tak, že se políbili a byl klid. To znamená, že dětství měl vcelku divoké. Jemu?? Jemu to postupně dospívání bylo upřímně jedno. Když se vracel ze školy, přicházel pořád do divokého průběhu. Sem tam se musel vyhnout létající skleničce, ale těžkou hlavu si z toho nedělal. Jen nad tím pokrčil rameny a pokračoval do svého menšího pokojíku. Jak to třeba řešil, když měl hlad?? Úplně jednoduše. Přišel si v klídku do kuchyně, vytáhl si kupříkladu rohlík a při procházení kolem rozhádaných rodičů si ho v klidu žvýkal. Jako by se nechumelilo. Za normálních okolností by z toho dítě bylo psychicky zničené, ale on to měl přesně naopak. Nikdo tomu ani nedokázal uvěřit. Učitelé se jej ptali, jak se cítí, když se hádají jeho rodiče, ale on o tom mluvil s naprostým klidem. Ač se mu nechtělo, učitelka jedna jej poslala ke školní psycholožce, protože si myslela, že je to jen jeho obranný mechanismus, nevěřila mu, že to, co říká.. je pravda. Došel k ní naprosto v chillu kluk, kterej spíš nechápal, že tady musí bejt, ač mu to ve výsledku bylo jedno. Ptala se ho, co ho trápí, ale on jen v klidu odpověděl, že nic, že je vše "cajk," jak tohle slovo rád používá. V jeho slovníku je až moc časté.
V jeho životě se toho dlouho moc nedělo. Byl to jako zaběhnutý koloběh, až jednoho dne přišel.. a okolo jeho domu stály policejní auta a zdravotníci. To se vůbec nestávalo, takže jen z principu chtěl vědět, co se děje. Z domu v poutech vyváděli jeho otce s velmi vystrašeným výrazem. Jen pozvedl obočí a přešel blíže, kde ho málem ani policie nechtěla pustit blíže. Otec volal jeho jméno, že jde o jeho syna, takže si strážníci dali dvě a dvě dohromady. Jakmile otce dali do policejního vozu a odjeli, jeden strážný mu opatrně sdělil, co se stalo. Jeho matka není mezi živými. Podle výpovědi otce do ní jen neúmyslně strčil, zakopla a při nárazu do rohu televizního stolku si nějak zlomila vaz. Normálně byste čekali, že jej to dostane na kolena. Nemá matku, otec bude v base a co bude s ním?? Kde skončí on?? Ale Angelo jen čekal, až si bude moct dát svou svačinu, kterou si nestačil sníst ve škole.
Angie měl strýce, který byl ochotný si jeho vzít do péče. On však nebyl tak přívětivý a milý, jak se na první dojem zdálo. Šlo o bratra jeho matky, takže za to, co udělal jeho vlastní otec.. nesnášel automaticky celou rodinu - takže i Angieho. Tomu moc nechtěl dávat jídlo, což jídlo Angie má rád. Hlavně jeho milované rohlíky. Bez nich byl i vcelku nevrlej. Jeho strýc mu ubližoval za jakoukoliv malichernost. Vylíval si na něm svou zlost a nenávist, ale jemu bylo fuk, že chodíval do školy s monokly nebo modřinami na těle. Jeho sralo jen to, že nemá přístup k rohlíkům.
Během času na škole zjistil, že přeci jen je něco jiné. Jednou jak se dostal pod ruku svýho strýce, tak jak jej držel nějakou chvíli za odhalené zápěstí, tak strýc odpadl. Zprvu měl za to, že jej asi zabil - což ho ani moc netrápilo, smířil se s tím, že půjde do basy za fotříkem, ale všiml si, že jen spí. Jak se zachoval v takové situaci Angelo?? Šel do kuchyně a ze špajzu vytáhl svůj milovaný rohlík. To, že jeho strýc byl rozpláclej na podlaze mu bylo buřt. Za nedlouho se vzbudil celý udivený, co se vůbec stalo. Angelo mu odpověděl "asi vítr." Věděl, že schytá tak i tak, ALE měl svůj rohlík, který stačil dojíst hezky v klidu.
Jeden náhodný den v jeho 22 letech změnil úplně jiný směr. Něco, co si nedokázal představit. O nadpřirozeno se vůbec nezajímal, bylo mu to ukradený, ač teda zkoumal, co dovede, ale nic víc. Věnoval se svému obyč životu. Po škole, v které se mu nechtělo pokračovat, začal dělat barmana, kam jej to i táhlo. Moc si ani nedokázal představit, že by dělal kupříkladu někde v kanclu nebo tak nějak. Dělání drinků jej i.. bavilo, což se v jeho případě nestávalo zrovna často. Jednou se takhle vracel z noční směny, což nebylo ani poprvé, bylo to v jeho práci něco normálního. Jak normálně má rád zajeté koleje, jedna kočka upoutala jeho pozornost. Zvířata má rád, ač to nikdy nepřiznával. Nebyl k tomu ani důvod, ale už dlouho si přál mazla, strejda však řekl razantní ne. Kdyby mu nebral věčně skoro celou výplatu, už by si dávno něco našel a vypadl od něj, ale byl to doslova začarovaný kruh. Ale abych se vrátila ke kočce. Vypadala celkem čistě a lísala se mu k nohám. Jak se věnoval jí, nezaregistroval, že se proti němu řítí nějaká liška. Ta původně chtěla skočil po kočce, ale v poslední chvíli ji ochránil, že se mu liška dost nepříjemně zakousla do dlaně. To jej vcelku snad poprvé vyvedlo z míry netušíc, co bude a brzy i přišlo. Nepříjemná proměna, z které si upřímně moc nepamatuje. Hlavní je, že přežil a nějak se pak později dostal dom, aniž by to on zjistil. Co nastalo?? Tajení. Od té doby začal nosit černou rukavici skrývajíc onen útok. Snad jediná věc, o který mluvit prostě nechce. O smrti matky?? Pohoda. Mlácení a násilnost jeho strejdy?? Pohoda. Ale jeho dlaň?? Ani omylem. Nenechá si ji ani sundat, ani v práci. Nikde před nikým. Je natolik zabedněný v tom, že s tím, ať ji sundá.. nikdo nehne. Jedná se o prostou černou bezprstou tenkou rukavici na jeho pravé ruce. Není to taková bavlněná, ale tenká jako hladká.
Jeho život nějak proplouval. Srovnával se s tím, co se stalo a kým je, ač o tom s nikým prostě nemluvil a mluvit ani nechce. Nechává si všechno okolo proměny pro sebe. Nikdy se o vztahy moc nezajímal, jelikož nikdo nechtěl takového flegmatika, co ho nic netrápí, takže ani nepočítal s tím, že si někoho najde. To se ale změnilo, když před několika měsíci poznal Gia. Zprvu nepočítal s tím, že by něco mohlo být, ale pak začal pociťovat něco, co ještě nikdy necítil. Bylo to pro něj něco nového, což samozřejmě taktéž nehodlal vytrubovat do světa. Proč taky?? Jelikož byl v situaci jaké byl nakonec souhlasil se stěhováním. Pravdou ale je, že když mu to nabídl hned poprvé.. přišlo mu divné, aby se hned k němu nasáčkoval, ač chtěl. Chtěl od toho posranýho strýce pryč a naskytla se mu taková možnost. Proto hrál ostýchavého. Bylo to jen naoko. Proto si pak rychle sbalil věci, nedal mu z výplaty ani korunu - stihl ho poslat do prdele ještě předtím, než měla dorazit na jeho ruku a vypadl k Giovi. Ke spokojenosti mu teď stačí jen dvě "věci." Gio a Rohlíky.
Fantasy World