Povaha
Nyx je uzavřená dívka, jejíž svět je zahalený tichou bolestí a vnitřními zraněními, které jsou důsledkem všeho, čím si prošla během pokusů, jimiž ji vystavovali. Její uzavřenost není výsledkem toho, že by byla nepřátelská nebo odtažitá, ale spíše obranyschopnou reakcí na svět, který jí ukázal svou temnou, zraňující stránku. Mnoho let byla vystavována experimentům, které si nikdy nevybrala, a každý pokus zanechal na její duši jizvu, která ji stále brání být otevřená vůči ostatním. Má pocit, že by se k ní nikdo nikdy nemohl přiblížit, protože je jiná, poznamenaná. Otevřít se někomu je pro ni téměř nemožné, i když v jejím nitru stále zůstává touha po přijetí a pochopení.
I přes tuto uzavřenost má však Nyx jednu křehkou, ale silnou vášeň – miluje tvoření malých origami, kterými si zaplňuje temné dny. Tyto drobnosti jsou pro ni útočištěm, které jí poskytuje pocit klidu a útěchy. Nyx nachází v těchto maličkostech něco, co ji naplňuje radostí. Když se podívá na její výtvor, její oči se na chvíli rozzáří, a i když se snaží zůstat uzavřená, její tvář se nezamaskovaně roztaví v jemném úsměvu. Tyto okamžiky ji dokážou alespoň na chvíli vytrhnout z jejího světa plného bolesti a strachu.
Sama si je vědoma toho, že svět kolem ní je chladný a složitý, ale v těchto malých, složených papírových drobnostech nachází pocit bezpečí. Než by měla hledat útěchu v lidech, hledá ji v těchto drobných radostech, které jí připomínají, že v životě mohou existovat i krásné a nevinné chvíle, které nejsou ovlivněné bolestí a zraněními. I když je její svět většinou naplněný izolací a strachem z dalšího zneužívání, díky těmto roztomilým věcem se dokáže alespoň na chvíli cítit normálně.
Nyx se tedy stává postavou, která je zranitelná, skrývá svou bolest za zdí ticha, ale v sobě stále nese hlubokou citlivost. Miluje to, co je malé, nevinné a nedotčené, protože v těchto věcech nachází záblesk toho, co jí nebylo dopřáno — klid, lásku a bezpečí. Je to postava, která se uzavřela do sebe, aby se chránila, ale stále v sobě nosí touhu po něčem lepším, co si nemůže dovolit.
Minulost
Lovci, všude kam oko dohlédne byly lovci. Jedna oběť nestačila pro vyhlazení celé rodiny. Kdo mohl čekat, že zrovna člověk bude mít dítě s liškodlačicí, která mu tuto skutečnost tajila? Měl jediný plán... a to, že musí ochránit svou právě narozenou dcerku. Nohy bolely, tělo se třáslo strachem. S malým tělem obaleným v jeho chlupaté mikině dorazil ke značce, která nesla název San Hillesh. Měsíc ozařoval jeho cestu k jediné budově - Shadowcrest Orphanage. Zde malé tělíčko odložil ke dveřím, zaklepal a pak se ztratil ve tmě.
Nyx tedy vyrůstala v dětském domově, který nebyl místem plným lásky a porozumění, ale spíš světem, kde se děti utápěly v osamělosti a strachu. Už od svého příjezdu byla jiná. Její oči měly zvláštní, zlatavý nádech a její vlasy byly temné jako havraní pera. Nikdo přesně nevěděl, co s ní je, ale jedno bylo jasné - nepatřila sem.
Děti ji šikanovaly, ne kvůli jejímu vzhledu, ale spíš kvůli tomu, že se kolem ní vždycky vznášela podivná aura, která je děsila. Nikdy neměla opravdové přátele, protože její přítomnost byla pro ostatní jako chladný závan větru. Když ostatní děti si hrály, Nyx se spíše toulala v lesích kolem domova. Zde se cítila svobodná, jako by příroda byla jejím jediným pravým domovem.
V noci, kdy dovršila osmi let a měsíční světlo zalilo okolí, začala Nyx pociťovat zvláštní, tajemnou sílu. Jednoho dne, kdy ji po další hádce a ponížení děti úplně zahnaly do lesa, došlo k něčemu, co nemohla kontrolovat. V návalu zármutku a vzteku se její tělo začalo měnit. Nohy se jí zkrátily a ztrácely lidskou podobu. Její tvář se zkroutila do liščí podoby, přičemž v ní byly vidět veškeré emoce. Nejvíce však neúprosná bolest, která se rozprostírala po celém jejím těle. Stála tam, v těle divoké lišky, která byla zároveň záhadná i děsivá.
Objevila v sobě sílu, kterou nikdy nečekala, ale zároveň se ztratila mezi dvěma světy. Stala se tvorem mezi lidmi a zvířaty, kterému se nedalo porozumět. V liščí podobě našla
klid, ale stále se cítila osaměle, protože nikdy nezapadla mezi ostatní.
S postupem času se Nyx naučila ovládat svou schopnost transformace. Ačkoli lidé stále nechápali, co je zač, ona už věděla, že její minulost, plná bolestí a odmítnutí, je jen součástí jejího příběhu, který ji formoval v silnou, nezávislou bytost.
Jednoho dne, když se potulovala po okraji města, narazila na doktora, který se od všech ostatních lidí lišil. Dr. Viktor Malgrave byl tajemný muž, přitahující pozornost svou podivnou a temnou aurou. Bylo jasné, že není obyčejným lékařem. Měl zvláštní zájem o zvířata a přirozené fenomény, o kterých jiní lidé neměli ani ponětí. Pověsti o jeho nezvyklých vědeckých experimentech se šířily, ale málokdo si jich skutečně všiml. Když zjistil, co Nyx dokáže, ihned jí začal sledovat. Byl fascinován její schopností proměnit se v lišku, a to nejen z vědeckého hlediska, ale i z pohledu, který spočíval v hluboké touze ovládnout to, co by mohlo být považováno za nadpřirozené.
S pomocí lží a manipulace se mu podařilo získat její důvěru a papíry k adopci. Nyx byla osamělá a ztracená, stále se snažila najít odpovědi na otázky, které ji trápily od dětství. Dr. Malgrave ji přesvědčil, že její schopnost může být vysvětlena vědecky a že on je jediný, kdo jí může pomoci pochopit, co se s ní děje. Ačkoliv v hloubi duše cítila něco podezřelého, její potřeba porozumění a její touha po přijetí ji vedly k tomu, že se mu nakonec svěřila.
Brzy však zjistila, že ji doktor nemá v úmyslu pomoci, ale využít ji jako pokusného králíka. Začal na ní provádět kruté experimenty, pokusy na jejím těle i mysli, aby zjistil, jak daleko může zajít, než ji úplně zlomí. Vytvářel pro ni podmínky, ve kterých byla neustále pod napětím, vystavoval ji bolesti, aby sledoval reakce na změny, které se v jejím těle odehrávaly při transformaci. Zkoumal její schopnosti, jako by byla jen dalším neosobním subjektem v jeho laboratoři.
Nyx se stala pokusným zvířetem, které bylo vystaveno neustálému mučení, fyzickému i psychickému. Když byla ve své liščí podobě, doktor ji testoval, zda její proměna ovlivňuje její instinkty nebo schopnost cítit bolest. Ve své lidské podobě jí podával různé látky, aby zjistil, jak její tělo reaguje na toxiny a látky, které by mohly změnit její biologii.
Nyx se pomalu začala měnit. Nejen její tělo, ale i její mysl byla pod jeho manipulací zcela rozbita. Začala v sobě pociťovat temné síly, které jí doktor záměrně podněcoval. Ačkoliv se cítila stále silnější, uvědomovala si, že její schopnosti už nejsou jen darem, ale prokletím, které přimělo doktory z ní udělat nástroj k vědeckému zkoumání.
Našel se jeden den, kdy Nyx utekla. Utíkala, co ji nohy stačily, co nejdále od laboratoře doktora. Objevila se před ní rozlehlá mýtina, na níž se zastavila. Co teď? Ačkoliv doktor dělal na jejím těle zvěrstva, stejně věděla, že ji nikdo jiný nepřijme… Z tohoto důvodu se vrátila zpět. Doktor už na ni čekal s otevřenou náručí a injekcí v ruce. Je tohle ta rodičovská láska, o které lidi mluví … ?
Vzhled
Mladá dívka je drobná, s křehkou postavou, která prozrazuje její věk. Její pleť je hladká a jemná, s jemným nádechem bledosti, která kontrastuje s tmavými vlasy, které jí sahají až k ramenům a jsou husté, vlnité a lesklé, jako by byly vyrobeny z nejhlubšího havraního peří.
Její tvář je jemná, s oblými rysy, které jí dodávají mladistvou nevinnost. Má malý nos, který se krásně hodí k její drobné tváři, a jemné rty, které jsou spíše plné s nádechem růžového odstínu.
Nejdůležitější a zároveň nejúchvatnější rys na její tváři jsou její oči. Zlatavé, jako rozlité kapky medu, které září s nádechem tepla. Jejich barva je neobyčejná, jakoby se z nich odráželo světlo, a to, co je v nich, je jakýmsi tajemstvím, které si nenechává snadno odhalit. I když jsou její oči často tiché, skrývá se v nich hluboký vnitřní svět, který je pro ostatní obtížně pochopitelný. Jsou jako pohled do podsvětí, plné něčeho tajemného a neuchopitelného, ale přitom fascinujícího.
Její postoj a chůze jsou nenápadné, téměř jako by se snažila zapadnout do pozadí, skrývat se před světem. Vzhledem k její drobné postavě působí křehce, ale zároveň i určitou elegancí, která ji činí zvláštně přitažlivou, jakoby její krása nespočívala v tom, co je zjevné, ale v něčem neuchopitelném, co spočívá právě v jejích očích a jemném vzhledu.
Váží něco málo okolo 38,5 kg a měří cca 152 cm.