Jak popsat Seva? Na první pohled možná vypadá vesele. Co ale taky čekat od někoho, kdo svým zjevem poutá pozornost snad i satelitů, jež létají kolem planety? Je tomu ale skutečně tak? Pravdou zůstává, že tuhle masku nosí jen kvůli svému svěřenci, kterého chce držet dál od útrap jeho rodu a všeobecně od všeho temného, co jejich historii provází. I přes svou vizáž se však dokáže velmi dobře ovládat. Žije již přes pět set let, čili je jasné, že auru má mnohem mohutnější, než lidé podobající se jeho vizuálnímu věku. Je-li třeba umí být vážný, soustředěný, uzavřený, inteligentní, vzdorný, obětavý, drzý, dětinský, spravedlivý, necitlivý, pohotový, sarkastický, všímavý i spolehlivý. Už jen z tohoto krátkého výčtu vlastností je jasné, že budete mít co dočinění s velmi rozporuplnou bytostí. Ti, kdo jej znají mnohem lépe by Vám však řekli jediné: Nenaštvěte ho! Vypadá sice nevinně, ale má na rukou tolik krve, že by z její pomocí vytvořil nové moře, ne-li rovnou oceán. Pod zevnějškem se stále skrývá někdo, kdo několik staletí setrvával v klanu Krovopuskov do nějž patřil od jeho založení.
Sev se narodil jak už jeho jméno napovídá v Rusku v době, kdy to pro nadpřirozené obyvatelstvo nebylo zrovna jednoduché. Nejspíše a právě proto kdes v Kanadském zapadákově vznikl jakýsi odboj, který vyústil v tvorbu akademického ostrova vytrženého mimo čas i prostor. Právě tam se spolu s dalšími lidmi z celého světa přesunul i rod Malgin, k jehož příjmení se novorozenec hlásil. Nebudeme se zde zaobírat všeobecně známými fakty historie a tak přejděme rovnou k věci a to té, že Severin patřil mezi první absolventy akademie, kde ekceloval v elementární magii. Už v té době ovládal oheň a vzduch na takové úrovni, že byl považován za génia své generace, který v mnohém předčí i zkušenější. Spíše za to mohl ale fakt, že kombinace těchto dvou elementů byla poměrně děsivá a nebezpečná. Spolu s logikou a intelektem se jednalo o nástroj, jenž byl bezpochyby hoden úcty. Síla rodiny a jeho reputace tak rostly závratnou rychlostí, kdy mladíkovi mávala vstříc zářná budoucnost... Mohlo se stát mnohé, neboť dveří měl otevřeno spousty, avšak osud je vrtkavou milenkou. Sláva totiž není věcí, která nutně určuje pouze pozitiva. Jeho um krom světla zaujal i temné spektrum světa, kdy kůži jeho krku protnuly špičáky samotné smrti. Druhé zrození už nebylo ověnčeno duhou lezoucí z análu jednorožců, nýbrž bylo protkáno krvavými lístky pavoučích lilií. Do oka totiž padnul jednomu ze starších vampýrů, jenž toužil mít tento klenot ve svém patronátu. Jak už to tak bývá, novopečený upír závislý na karmínovém požitku byl úzce spjat se svým stvořitelem. Tenhle jej však nehodlal odkopnout, ponechaje jej vlastnímu osudu, právě naopak… Pro pochvalu stvořitele a dárky v podobě lidských nádob s krví byl Sev schopen udělat cokoliv. Několik desetiletí tak byl spíše otrokem, jež byl učen ve způsobech nového života, tak i nadále v samotné magii, která jej neopustila ani v tomhle stavu. Ba naopak i nadále vzkvétala. Uběhlo snad staletí, kdy opojná náruč stvořitele vyprchala a Sev dostal možnost oponovat, či vznést svůj vlastní názor, což jeho tvůrce velice bavilo. Přeci jen mít loutku co poslouchá na slovo je sice kouzelné, ale když sama umí vycenit zoubky?! Pro jeho tvůrce byl tento vývoj dokonalý. Mohl tak uplatnit svou moc a převahu. Přesto se ukázalo, že Sev nebyl jen nástrojem. Mnohdy se totiž tvůrce k jeho názorům přiklonil. Klan stvořitele se v té době již značně rozrostl, přičemž přebral jméno Krovopuskov - jméno, jež strachy roztřáslo mnohé. Klan vzkvétal a do své pavučiny motal stále větší a větší kus země, ze kterého pocházel. Sev se díky své moci a oblibě stvořitele velmi brzy stal pravou rukou stínů, jež se svírala nad ruskou velmocí natahujíce své spáry i dál za hranice země. ~ V mezidobí, ve kterém získal i jakousi volnost, než jen úmorně stát po boku stvořitele Severin cestoval. Tak se dostal i ke známostem, které byly pro klan silným přínosem. Jedním z nich byla i Liliwen z rodu Asger. Císařovna podsvětí v jehož stínech se pohybovala stejně ladně jako laň na volných pastvinách. Dokázala sehnat mnohé a svým půvabem okořenila jakákoliv jednání. Mezi ní a klanem tak vznikla jakási oboustranná symbióza, kterou zatmelil právě Sev. V mnoha případech to byl právě on, kdo ji dělal ochranku, kterou si zvolila jako formu platby pro nižší jednání. Co přeci jen zastraší více, než krvelačné zrůdy z Krovopuskovu? Další zajímavou známostí byla Elara Davenport jakožto strážce Shadowcrestu. S tou však žádné obchody nevedl. Jejich pouto by se dalo nazvat spíše přátelským. Sev byl sice zrůdou nejvyššího kalibru, neboť se dopustil činů, jež by mnozí zavrhli, ale od té doby co již nebyl plně ovládán svým stvořitelem se ukázalo, že i on vlastní srdce. Alespoň se tak ukázalo při záchraně sirotků, jež byly napadení skupinou inkvizitorů. S Elarou toho měl kupodivu společného víc, než by jeden na první pohled řekl, alespoň co se týká jejich minulosti a následné nechtěné přeměny. Na rozdíl od ní byl však svázán se svým stvořitelem v mnohem větším měřítku. Lidí i jiných druhů potkal spousty, ale jen málokdo z nich se zapsal do jeho historie ve větším měřítku. Některé zachránil, další minul a většinu z nich prostě, sprostě a jednoduše posunul blíže ke kose samotné Smrti. ~ O pár staletí později se stalo něco neočekávaného, neboť se v klanu Krovopuskov zrodil levoboček stvořitele, který nedopřál jeho choti drahoceného spánku. Ženská zášť je děsivá, bodejť vypouští ji-li tahle pijavice. Severin tak dostal za úkol držet tento kontejner na bobky v bezpečí. Kdo ví co měl stvořitel v plánu, ale tohle dítě nechtěl nechat zemřít. V pohledu na historii kdy zabil už dva své potomky to bylo opravdu podivné. Sev však neprotestoval. Proč by měl? V podstatě tak dostal volnost, které si popravdě již dlouho neužil. Být však na útěku s batoletem? Popravdě té volnosti moc neměl. Nikdo ho nikdy neučil jak se starat o to titěrné, svraštělé a smrduté cosi, co neustále řve a dožaduje se pozornosti. Popravdě? Párkrát přemýšlel, že to prostě zahodí. Zabránilo mu v tom však to, co zbylo z jeho srdce a stejnou měrou i rozkaz stvořitele. Šest let s tím uzlíkem neštěstí cestoval po světě skrývajíce se před prsty chotě stvořitele, jež byly stejně dlouhé jako ty jeho. Přeci jen klanu vládla stejnou měrou a nikdo až na pár vyjímek se ji neodvážil oponovat. Když už nic ono nebezpečí způsobilo, že k němu onen záprtek přimknul jako nádor ke svalovině. V patřičných mezích si ho i oblíbil, ač vlastně sám nechápal proč. Všem starým bohům díky, měl za ta léta mnoho úkrytů a ještě více prostředků k tomu, jak se ukrýt, nebo přežít. Zdroje však bez přístupu ke klanu značně ubývaly a tak mu nezbývalo nic jiného, než se po čase spojit s těmi, ke kterým si utvořil nějaký druh vztahu. Díky rodu Asger tak mohl libovolně střídat destinace, než nakonec zvolil tu, která se nezdála být nejlepší pro skrývání. San Hillesh. Říká se však, že pod svícnem je největší tma a proč se tedy neukrýt někde, kde se to nadpřirozenem jen hemží? Požádal o pomoc i Elaru, kdy mladého Lieva ukryl jakožto sirotka do jejího sirotčince. Elaře se však nelíbilo, že by měl svou povinnost hodit na ni a prostě si odkráčet a proto se Sev stal v podstatě dalším opatrovníkem v tomto domě, kde šílenství vzkvétá s každým dalším dítětem. Rok v tomhle šíleství ho přivedl na nápad, že by se mohl pokusit o složení zkoušek pro vyučujícího na akademii. Nedělal to však jen kvůli tomu, aby se zbavil neustálé přítomnosti těchto pidilidí (Tím by si stejně moc nepomohl.), ale proto, že tohle místo bude navštěvovat spolu s ostatními sirotky i Liev, kterého chce mít na očích…
Za dávných časů by jste jej rozhodně nepoznali. Pravá ruka stínů se mu neříkalo pro nic za nic. Černé vlasy, nepřirozeně světle šedé oči obalené náznaky namodralého ledu a oděn v černém oblečení, kdy jeho tvář halil stín hluboké kápě… Dnes je z něj v podstatě úplně jiný “člověk”. I slovo extravagantní by se v jeho podání zdálo malé a nevýznamné. Křiklavě obarvené vlasy, přičemž teď zůstává u rudé, kontaktní čočky, jež plně mění barevné tóny duhovky a někdy i bělma, volnější oblečení bez rukávů, jež poukazuje na tetování, které mění podle toho, co se mu zrovna líbí (Blahoslavena budiž magie iluze!), piercingy a naušnice… Vypadá v podstatě jako každý druhý puberťák na celém světě. Na rozdíl od nich z toho nemá šanci vyrůst. Kdo však ví, třebas jednou dostane šanci se opět odít do svých starých barev, kdy svět v jeho okolí opět zbarví karmínová barva lidské krve.
Měl toho hodně, ale osm let na útěku jeho fondy poněkud vysušilo. Přesto dostává plat od své zaměstnavatelky, takže se má jak uživit. Mezi jeho hlavní majetek patří pouze dva amulety proti slunci, přičemž jeden věnoval Lievovi. Tudíž již vlastně jen jeden amulet. Bohové, to dítě stojí peněz…
Elementární mág - Velmistr všech čtyř živlů. Oheň Voda Vzduch Země Illuzionismus - Pouťový kouzelník (Bez špičatého klobouku!) Zběžné použití. Využívá jej převážně pro maskování a nebo nově - pro tvorbu proměnlivého tetování pokrývající jeho tělo. Sic ví, že v dnešní době nosí amulety proti iluzím skoro každý, nevadí mu to. Běžní lidé jeho iluze neprohlédnou a ti, co mají amulet se musí soustředit, aby prapodivné čmáranice na jeho těle zmizely. Soustředění však potřebuje pohled a jak mnozí ví - je neslušné jen tak na někoho čumět - i když je tím někým exot jako Sev.
Mnohým asi začne vrtat hlavou proč někdo jako on prošel takovou přeměnou. Odpověď je jednoduchá. Může za to ten malý bělovlasý nádor, jež zve se Liev. Jak už bylo řečeno na řádcích výše tento chlapec mu nějak přirostl k srdci. Jak by také ne? V podstatě jej vychoval a zná jej od jeho larvího stádia. Každé dítě pak potřebuje mít nějaké dětství bez toho, aby se muselo čehokoliv obávat, což se rozhodl splnit tak, že se alespoň na oko chová úplně bezstarostně. Minimálně tím odstranil noční můry, jež ta mladá pijavice mívala a možná mu tak do tváře vehnal alespoň náznak nějakého úsměvu, což je pro Seva dostačující. Přesto je třeba na pravou míru upřesnit, že se z jeho klanového charakteru moc nezměnilo. Sic mu bělovlasý špunt přirostl k srdci a před ním i v sirotčinci se chová co nejlépe, nepřejte si probudit jeho krvelačné já! V poslední době má tendence svou snídani, oběd a nebo večeři svést. Je mu pak jedno jestli je to muž, či žena. Hlavní je, že se nají a možná i pobaví. Nemá totiž rád krevní konzervy. Nejlepší je krev čerstvá. Přesto když není zbytí… Vydržel bez krve dva měsíce, což by asi mohl být rekord. Konzervami krmil tu malou pijavici. Tohle těžké období se snad již nebude opakovat. V elementární magii je opravdu velmistrem. Pět set let ho sice neřadí mezi nejsilnější upíry, ale v této magii jej překoná jen málokdo. Právě proto doufá, že se dostane na akademii jako učitel. Mohla by být sranda být mezi tolika starými páprdy. Na útěku využívá své staré rodové jméno. Severin Alexei Malgin, které z klanu zná jen jeho stvořitel. Stejné příjmení pak využívá i u Lieva. Sic by mohlo být divné, že někdo s příbuzným je v sirotčinci, ale vždy to nějak okecá. Obvykle tím, že se děti pojmenovávají podle místa naleziště a jelikož ho nalezl on, tak mu dal své jméno. Navíc jeho rod vymřel, tudíž jeho jméno není tolik nápadné, když se s ním neohánějí i jiní.
Ochranný amulet Očarovaný šperk z malachitu, schopný omezit negativní vlivy magie na jeho nositele - například iluze, hypnózu vampírů či succubí ovlivnění.
Pečovatel v Shadowcrest Orphanage
Fantasy World
Fantasy World