Povaha
Liev je dítě ulice, potlučené životem a naučené přežít v nehostinných podmínkách. Jeho dětství je plné útěků a nebezpečí, což ho naučilo být vynalézavým, odvážným a schopným postarat se sám o sebe. Ulice se stala jeho domovem a on se v ní naučil pohybovat s jistotou a obratností. Naučil se rozpoznat nebezpečí dříve, než se objeví a dokáže se rychle adaptovat na nové situace. Je opatrný a nerad riskuje, ale když jde o život, dokáže se překonat a jednat s neuvěřitelnou odvahou a odhodláním.
Ostatním moc nedůvěřuje a spoléhá se jen na sebe a Severina. Ulice ho totiž naučila i jisté míře cynismu a skepticismu. Nevěří tedy na pohádky a iluze. Viděl příliš mnoho zla a utrpení na to, aby mohl být naivní a idealistický. Přesto se na popud Severina snaží těmto věcem znovu otevřít své srdce, aby plán jeho ochránce neshořel na troud. Má rád tuhle jeho šílenou stránku, ač na tu temnou si skoro nevzpomíná.
Minulost
Tak mladý a přesto je jeho minulost už tak složitá a těžká, že by svou váhou zahanbila i velrybího samce při souloži se samicí. (Samozřejmě myšleno pouze v mezích kilogramů obou kytovců.) Jak už jméno napovídá, je synem Ruského upírského klanu. Ne, že by se tedy na jeho tvorbě podíleli všichni… To ne, hlavním aktérem je vampír, který klan založil a do teď mu pevnou rukou vládne. Žel bohům ho ale nesplodil se svou královnou, nýbrž s někým zcela jiným. Levoboček nebyl vládkyni moc po chuti, stejně jako ta nekromantská čubka, tedy jeho matka, která nějakou “nešťastnou náhodou” zemřela. Lieva si však přál jeho otec z neznámého důvodu zachránit. Proto jeho osud dostal do rukou Severin, který byl otcův nejbližší důvěrník.
Dětství Liev tedy strávil na útěku snad po celém světě, kdy se s opatrovníkem na žádném z míst, které navštívili nezdrželi příliš dlouho. Jejich cestu mnohokrát znepříjemnila situace, jež se neobešla bez obětí z řad jeho rodného klanu, ale přesto se jim vždy nějak podařilo utéct. Možná za to mohlo štěstí, ale to pouze v případě, že štěstí vlastnilo podobu Seva.
Co si z takového života odnese malé dítě? Noční můry, nedůvěru v ostatní, strach, samotu, švába v plechovce jako nejlepšího kamaráda? Ať už jste odpověděli jakkoliv, máte pravdu. Ne, že by si to pamatoval ve všech detailech, ale někdy v té době se Severin začal pomalu měnit z masového vraha plnícího úkol na poněkud optimistického opatrovníka. Už tolik nedbal na rutinu výuky, či plném skrývání se v temných zákoutích prapodivna, ale více dbal na Lieva. Neplecha tedy mohla být ukončena, ale to bychom museli být ve světě Rowlingové a hrát si s mapou. V tomhle případě se sice stav Lieva zlepšil, ale rozhodně se to nedalo brát jako plné vítězství.
San Hillesh se ukázalo jako jejich snad i poslední zastávka, neboť zde ukrývání pozbylo svůj předešlý um. Shadowcrest, sirotčinec kde nic nebylo takové, jak se skutečně zdá. Liev tak byl vržen mezi vrstevníky stejného, či podobného věku, což ho vykolejilo více, než když poprvé spatřil mrtvolu (a že jich bylo). Jak s nimi má mluvit? Co má dělat? Co nedělat?
Sev se svou novější náturou zapadl celkem rychle, ale u něj to tak jednoduché nebylo. Jak by také mohlo? V jeho krátkém životě to byl doposud jen on a Severin na cestách, které by vydaly na celou sérii hororových knih. Jak se tedy chovat v pohádce, ve které je spíše Alenkou v říši divů, která se drží poblíž Kloboučníka?
Vzhled
Měří 137 centimetrů a váží 25 kilogramů. Bílé neposlušné vlasy, bledá pleť a modré oči, jež se mění v závislosti na osvětlení. Získávají tak vzhledu ledových ker i hlubin oceánů.
Na rozdíl od Severina raději chodí v jednotlivých barvách, převážně šedé, která je jeho oblíbená.
Dodatek
Každý večer se vytrácí ze svého pokoje, vkrádajíce se do pokoje Severina, kde se mu spí mnohem lépe.
Nemá rád sladkosti a krev zvířat. Sladkosti mu přijdou moc sladké a přejedl se krys.
Naoko vtipem nazývá Severina svým otcem, ale popravdě jej tak i bere. Přeci jen - vychoval ho. Navíc ho baví jak se nad tímhle oslovením ošívá.
Stejně jako Severin využívá rodové jméno Malgin.
Mluví plynně anglicky. Ve svém rodném jazyce však pajdá, ale stále se učí!