Povaha
V posledních dvou letech se hodně změnil díky nově objeveným schopnostem. Dřív byl bezstarostný a nikdy byste ho nepotkali samotného. Teď si spíš raději najde místo jen sám pro sebe, drží se víc od ostatních, uzavřel se víc do sebe a lidi si k sobě moc nepouští, protože by si mysleli, že mu hrabe. Není to ale jen aby chránil sebe, ale taky druhé. K různým lidem se stejně tak odlišně staví, byl by přátelský, ale jeho paranoia a nejistoty mu nedovolí si k sobě někoho pustit. Nikdo by mu nerozuměl a duše, které potkává za ním přijdou jen aby jim pomohl nebo aby ho využili, ne aby se kamarádíčkovali. Nechce si lidi pouštět do hlavy, protože se bojí že by ho vnímali jen jako šílence a ještě by ho poslali do blázince, kterého se děsí asi stejně jako vlastní mysli.
V určitých ohledech bývá sobecký, někdy až moc upřímný. Je to chaotický charakter, charismatický, ukecaný a který jedná jak nejlépe umí. Dokáže se dokonale přizpůsobit situaci, lidem kolem sebe a když musí, hraje na všechny strany jen aby se vyhnul konfrontaci. Gid si vždy najde mezi lidmi oblíbence, kterého si střeží jako oko v hlavě a dalo by se říct, že stejně jako se duch může spojit s ním, on se vždy takhle s někým spojí a dokud ho dotyčný nezradí, je loajální až za hrob.
Jinak je ale hodný, obětavý a skrývá se v něm někdo kdo touží po tom, že mu jednou někdo porozumí.
Minulost
Dva roky zpátky měl Gideon rodinu, přátele, a zdálo se, že jeho život bude takový, jaký si představoval. Bylo mu osmnáct, měl plány, jasnou vidinu své budoucnosti, ale osud pro něj připravil něco jiného.
Jeho rodina naplánovala výlet do hor, kde měli chalupu, nedaleko jeho rodného města. Měl zrovna narozeniny a plánovali je tam oslavit. Jenže poslední večer před návratem se jeho život obrátil vzhůru nohama.
Gideon se zrovna vrátil z lesa, kde strávil nějaký ten čas u potoka sám se svými myšlenkami. Příroda tam byla tak uklidňující a on si někdy potřeboval odpočinout od rodiného chaosu. Bohužel tohohle rozhodnutí ale později zalitoval, když se vrátil do chaty. Dveře byli zlověstně pootevřené, tma a ticho za nimi nevěstilo nic dobrého a už když vcházel, věděl, že něco není v pořádku. Našlapoval opatrně jakoby věděl že ho něco sleduje. Jejich chata najednou nebyla tím příjemným místem kam se rád vracel, měl pocit jakoby jim už nepatřila. Sebral veškerou odvahu a pokračoval dál dovnitř. Zrovna když si všiml krvavých stop na zdech a pod nimi za linkou v tratolišti krve tělo, vrhl se na něj muž s helloweenskou maskou.
Gideon se snažil útok odrazit. Byl sice v šoku, útočník ho navíc překvapil, ale Gideonova vůle žít byla větší a adrenalin ho posouval za vlastní hranice. Při svých pokusech o to zachránit si život utrpěl četná řezná zranění a když už to vypadalo, že by útočníkovi mohl utéct, vrazil mu nůž do boku a ne jednou. Gid cítil jak jeho tělo ochabuje a jeho nohy ho už neposlouchali. S posledním zábleskem vědomí viděl jak nad ním muž stojí a pak se vše za myšlenky, že je všemu konec, ponořilo do temnoty.
Probudil se v nemocnici o pár týdnů později. Vyčerpaný, rozlámaný a v bolestech, kterým často nepomohly ani léky. Všechna ta bolest se ale nemohla vyrovnat ztrátě rodiny, o které se dozvěděl později. Nikdo kromě jeho nepřežil a nenašel se ani vrah. Co víc, jeho přátelé nevěděli jak s ním mluvit a tak se mu raději vyhýbali. Nikdo za ním nepřišel do nemocnice, nikdo mu ani nenapsal jestli je v pořádku, zkrátka nic.
I přes to všechno to nejspíš nebylo to nejhorší. Pár dní potom co se probral se začali projevovat jeho schopnosti jakožto média. Začal mít podivné vize, noční můry, které působili až moc živě a nebylo horšího místa pro médium než nemocnice. Myslel si, že přichází o rozum a jelikož nechtěl skončit v blázinci, musel všemu čelit sám.
Jeho život se otočil vzhůru nohama. Jiným lidem skončila noční můra budíkem, zatímco on jí prožíval i ve dne.
Nakonec se rozhodl přijmout kým je a trochu cestovat v naději, že si oddechne a najde své místo ve světě. Čas od času nějaké té zoufalé ztracené duši pomohl, ale aktivně to nevyhledával a šlo spíš o jeho zvědavost a taky porozumění jejich bolesti. Někdy to bylo čistě jen aby mu dali pokoj.
Gid nakonec skončil v San Hillesh, kde si našel byt a taky slušnou práci v kavárně. Je to místo kde prozatím vydržel nejdéle, ale zda to tak zůstane ještě neví.
Co se týče jeho magianských schopností, ty se začali projevovat nedávno. Začalo to nočními můrami, které se měnili ve skutečnost, halucinacemi, které mu dokázali fyzicky ublížit a dalším podobným událostem. Jeho život se změnil na boj o přežití, ve kterém má věčnou smůlu, protože se neustále dostává do situací ve kterých mu jde o život a zároveň má takové štěstí, že se nějakým způsobem stále drží naživu.
Magie
Gideonova magie je poměrně nebezpečná, neboť dokáže přivést k životu své myšlenky a představy a to bez větší námahy. Vše co k tomu potřebuje je jeho představivost. Stačí si něco představit a rázem to nabere fyzickou podobu. Jde o živé tvory, kteří mohou i nemusí mít vlastní vědomí, ale i předměty. Ať jde o cokoliv, životnost této jeho oživené představy může být v rámci vteřin nebo i minut. I přes krátký čas to může být rozhodující v otázce života a smrti, neboť ublížit něčemu co vlastně neexistuje je složité.