Loren je žena, která si všímá víc, než by dávála najevo. Sleduje detaily, mimiku, drobná gesta, ticho mezi slovy a právě tam čte skutečnou podstatu lidí. Je inteligentní a málokdy mluví jako první. V rozhovorech působí nenápadně, ale když konečně promluví, její klidný, tichý hlas a promyšlená slova vzbudí pozornost každého, kdo ji slyší. Nehledá pozornost, ale když ji získá, nikdo nepochybuje proč. Nepůsobí chladně, jen zdrženlivě. Důvěra je pro ni vzácná komodita, kterou rozdává jen výjimečně a zatím nikdo nepronikl dost hluboko, aby znal její minulost a její úplné pravé já. Minulost je pro Loren uzavřenou kapitolou, zamčenou za tichým pohledem a pečlivě drženým odstupem. Empatie je jí vlastní, ale málokdo ji u ní rozpozná. Pomáhá lidem v tichosti, neokázale, často bez toho, aby oni sami věděli, komu vděčí. Blízkost cizích lidí ji znervózňuje, vztahy si drží od těla. Avšak ne kvůli nezájmu, ale ze strachu, že by mohla ublížit. Sobě i ostatním. Nebo oni jí. Má silné morální cítění, které se však neřídí pravidly, ale vnitřním kompasem. Autoritám nevěří. Ví, jak často selhávají. Její cynický humor a ironie nejsou zbraně, ale její malý pokus o štít. Ticho je jejím domovem. A i když působí nenápadně, Loren je typ člověka, který nikdy nepřestává vnímat.
Loren se narodila v malé, odlehlé vesnici skryté mezi horami, kde byl život drsný, ale upřímný. Její matka, bylinkářka a léčitelka, naučila ji něco málo léčitelství, a otec, dřevorubec s tváří ošlehanou větrem, jí vštípil úctu k přírodě i tichu. Od dětství se od ostatních lišila — příliš vnímavá, příliš tichá na poměry té doby. Měla oči, které hleděly hlouběji než bylo druhým příjemné. Už v osmi letech začala cítit sny cizích lidí, naslouchala jejich podvědomí, jako by patřila jinému světu. Ve třinácti přišla první přeměna. Její velká zkouška, která ji málem stála život. Přežila, ale něco se v ní zlomilo a zůstalo navždy jiné. Nejen tělem, ale i duší. Později opustila domov, který se jí zdál příliš úzký a tísněný. Hlavně zjistila že je adoptovaná, adoptivní rodiče jsou čistě lidmi. Prošla městy, studovala, pracovala, nikdy se však nezdržela déle, než bylo nutné. Vždy se držela v pozadí, pokaždé pod jiným jménem, s minulostí ukrytou za tichým pohledem. Poznala, jak lidé zraňují i milují. Hlavně jak obojí dokáže bolet. Dnes žije na hranici civilizace. Jako snová terapeutka tiše napravuje poraněné duše, zatímco tu svou udržuje skrytou. Loren je stínem i světlem, pamětí i tichem. A ačkoliv ji minulost zformovala, ale neovládá jí. Už ne.
Její výška je 175cm, je o trošku vyšší než její maminka. Postavu by se dalo říci že má krásně štíhlou, ladnou s pružnými pohyby, připomínající tanečníci nebo kočku. Dlouhé, tmavě hnědé vlasy má často spletené do čípku nebo volnějšího drdolu. Výjimečně je nechává rozpuštěné. Oči má tmavě jantarové, místy odlesky zlaté ve tmě. Její styl oblékání je kombinace moderního minimalismu a prvku tradiční módy - černé kabáty, boty na nižším podpatku, halenky. Prostě si jede svoje, ale i jinak se dokáže oblékat. Za uchem má tetování v podobě stylizovaných liščích uši, které ve tmě slabounce svítí díky bio inkoustu. V přeměně má podobu stříbrné lišky se zlatými prvky.
Malá chatka, plně vybavená na dnešní dobu. Ma vše potřebné. Je to na kraji města, kde začiná les. A malé útulné autíčko, zelenkavé barvě.
Liška - stříbrná barva se zlatavými prvky
Sofia Carson