Povaha
Když se vysloví její jméno, je v tom znát chuť dominance a pocit kontroly. Není jen nějakou ženou. Moc dobře ví, co chce nejen od života, ale i od lidí, se kterými se proplete její cesta života. Umí dosáhnout toho, čeho ona chce a nedá se říct, že by se měla tendence vzdávat. Vlastně si nepamatuje, kdy se vůbec někdy vzdala - tedy jestli vůbec. Co se týče manipulace, tu zvládala dost bravurně. Měla hromadu času se neustále zlepšovat, vylepšovat. Někdo o ní říká, že vypadá jako ledová královna, ale ona měla jen ten svůj klasický.. neutrální výraz, aby v ní nikdo nedokázal číst. To mnohé děsilo. Neuměla projevovat emoce jako běžná osoba. Ač.. lásku zažila jednou, ale už je to nějaká doba zpátky. Vzpomíná ale na ní dodnes. Tehdy cítila něco, co se nikomu nepodařilo v ní probudit. Co ani sama netušila, že v ní je. Nikdy to ale neřekla napřímo, aby to nikdo nepoužil proti ní. Na to si dávala hodně pozor. Fabian, jméno které nikdy nezapomněla. Když zazní v její hlavě, jen se malinko pousměje.
Minulost
Adelinde se na svět dostala okolo roku 1048 v Německu. Otec byl vampír a matka čarodějnice zabývajíc se černou magií. Jejich prazvláštní linie zasahuje ještě hlouběji do minulosti. Matka Mathilde a otec Frederine měli ve společnosti silné jméno i postavení. Byli přísní a důslední, což taky znamenalo, že na Adel nebudou jiní. Byl z ní vampír, což se upřímně považovalo za zázrak.
Jakmile byla dostatečně velká na to, aby rozuměla, co se po ní chce, byla vedena velmi přísnou disciplínou, kde neuposlechnutí neexistovalo. Když se zprvu snažila jako dítě vzdorovat, schytala klidně i jednu “výchovnou“ - v tom lepším případě. Rozhodně ji nešetřili, aby byla tím, kým je vlastně dnes. Zpětně toho nelituje, ale nebylo to jednoduché - zvlášť pro dítě. Chtěli z ní toho nejlepšího vampíra, co si jde za svým, jen tak se něčeho nezalekne - spíše vůbec a aby emoce nebyly její slabinou. Aby si šla za tím, co chce.
To se povedlo. Jakmile byla dostatečně stará, působila jako vyslankyně mezi rody. Věděla moc dobře, co dělá, a když ji někdo chtěl diskreditovat kvůli tehdy nízkému věku, vůbec si z toho nic nedělala, ba naopak. Dokázala z toho dotyčného udělat hlupáka a ten si pak rozmyslel, co si k ní dovolí - nebo spíše už nedovolí - příště. V lidech totiž neviděla žádnou hrozbu, brala je jako šachové figurky, ale zároveň se i od nich něco učila, aby více zapadla. Někteří jí dokázali fascinovat, ač to na pohled nešlo ani trochu poznat. Uměla skvěle neukazovat emoce na obdiv. Nejedna osoba se jí snažila zmanipulovat, ale místo toho.. zmanipulovala ona jeho. Ti, co její hry s manipulací dokázaly zvládnout dlouho, ji fascinovali. Proč?? Protože byli vytrvalí. Nepadli hned jako mouchy.
Její život fungoval podle zajetých kolejí velmi mnoho let. Cestovala, ale pořád se to točilo okolo moci, přizpůsobování době, ve které je, manipulace. Ke jménu Aria se dostala úplnou náhodou. Když jednou pobývala v Itálii, nějaký muž si jí spletl s někým jiným a oslovil ji právě jako Aria. Jí se to dosti zalíbilo a převzala si ho. Vše bylo stejné, než.. nastal rok 1795. Potkala jeho. Fabiana. Jméno, které neskončilo v zapomnění, spíše se jí zarylo do paměti v první chvíli, co jí jméno sdělil. Ale že by to přiznala?? Nikdy. Věděla, že potřeboval pomoc, prostě jí zaujal, jak nikdo jiný z davu. Zprvu mu chtěla jen pomoct ze dna, ale pak se to změnilo. Cítila něco zvláštního uvnitř sebe a z jeho strany viděla, jak se o ni snažil. Asi kdyby pro ní nebyl důležitý a nebyly v tom i city z její strany, neproměnila by ho. Byli spolu dlouho, do roku cca 1900. Nemohla říct ale nic špatného, užívala si to, ač to třeba na ní nešlo poznat. Ona si myslela, že on to viděl - jako jediný ze všech. I přesto se nerozešli ve zlém, jen měl každý jiný směr.
Začala hledat jiný smysl života. Odstěhovala se do Kanady - nedaleko San Hillesh, kde chtěla začít od znovu, pořád byla s rodinou v kontaktu. No a to jí časem dovedlo k právu. Učila se všechny paragrafy, zákony, až se s ní díky tomu, kým byla, stal jeden z nejlepších právníků v Americe. Samozřejmě, že vliv její rodiny se dostal všude, takže.. jí pomohli hlavně do začátků. Pracuje dodnes sama (nepočítaje osoby, které jí nosí informace, které potřebuje), je svým pánem a hlavně.. je takhle vnitřně spokojená. O případy nemá nouzi, lidé ví, komu se mohou ozvat. Nemá na kontě jediný prohraný případ.
Vzhled
Když spatříte Arii, prvně Vás napadne slovo elegance. Její výraz, dokonalé modré oči a lehký make-up v podobě jen rudé rtěnky mluvil dost o její dominanci. Tou ona byla. Dávala si dost záležet, co si vezme na sebe, vždy má upravené své platino-blond vlasy a doplnila vzhled lehkými doplňky. Nenosí rozhodně nic výstředního, její kousky jsou spíše tmavší, drahé, šperky luxusní, rozhodně měla peněz velký dostatek, takže si s ničím nemusela takhle dělat těžkou hlavu. Hubená, avšak velmi silná žena s výškou 183 centimetrů a váhou okolo 75 kilogramů.