Povaha
Je velice přátelská. Ráda pomůže, poradí, zakročí. Taky je dost společenská a je ráda blízko lidí. Z části je to její povahou a z části tím, čím je. Je taky velmi pečlivá, když se do něčeho pustí, musí to udělat na sto procent a dá si zaležet, aby to bylo tak já má být. I když je přátelská, umí být i dost nedůvěřivá a podezdřívavá, to pramení z náplně její práce a ze skušeností. Jakmile však prokážete, že nemáte nekalé úmysly, bude k vám vždy hodná. Je dost výřečná a dokáže prokouknout každou nekalost. V tom jí dost napomáhají opět její schopnosti. Své práci, spíše poslání, věnuje veškerý čas, když zrovna není v uniformě, věnuje se práci s nadpřirozenými na vlastní pěst. I když má tuhý kořínek a vydrží dost, často se přepracuje a totálně odpadne. I když jí tam má dost lidí v okolí rádo, nemá žádné skutečné přátele. Nemá na ně totiž čas. Když už si nějakou chvilku volna dopřeje, tráví ho během či cvičením a při tom objevuje nové hudební počiny. Když pak potřebuje odpočinek, nepohrdne nějakou detektivkou.
Minulost
Tak jak už to u succub bývá, Sophie se nenarodila do tradiční rodiny. Její matka, succuba, se jí zbavila ihned po narození. Naštěstí měla aspoň nějaký soucit a nechala ji před dveřmi sirotčince a né třeba v popelnici. Jednalo se instituci plnou převážně obyčejných dětí a tak i ona vyrůstala jako prostý člověk. Nikdo, ani ona samotná neodhalila, že je něčím zvláštní. Sice bylo pravdou, že až moc vyhledávala kontakt s ostaními, ráda se objímala či držela za ruce, ale všichni to přisuzovali její energické a přátelské povaze. Stejně tak i to, že lidé z ní byly unaveni, prostě nestačili jejímu zápalu, nikdo v tom nehledal nic víc.
Pak ale přišel velký zvrat. Když ji bylo 16 s pár přáteli byly na zábavě, kde potkala pohledného přátelského mladíka. Slovo dalo slovo a začali si být velice sympatičtí. Mladík sice podivně voněl, ale Sophie to svedla na jeho pižmo. Co v té době však netušila byl fakt, že ten podivný pach byl upír. Upír ji odlákal mimo ostatní a pokusil se z ní vysát život. Ovšem i on se příšerně přepočítal. Díky své nezkušenosti nepoznal že krev na kterou si dělal zálusk je pro něj velice smrtí. Sotva se zakousl a okusil hustý rudý mok, padl k zemi mrtev. Sophie pochopitelně zpanikařila a za chvíli ji našli její přátelé celou od krve s mrtvým mužem u nohou. Co si budem, nevypadalo to moc dobře. Pro obyčejného člověka byl závěr jasný, Sophie muže chladnokrevně zavraždila. Stejného názoru byla přivolaná policie. Téměř ihned ji čapli a v poutech posadili do policejního vozu. Marné bylo vysvětlování. Když zmínila poraněný krk, policista nic nenašel, rána se již stihla zahojit. S očima plných pláče sledovala skrze okénko policejního vozu jak na místo přichází záhadný muž v koženém plášti. Dlouze zkoumal okolí a nakonec se dal do řeči s policisty. Chvíli se s nimi dohadoval a pak opět odešel. Jeden z policistů otevřel dveře vozu a bez žádného vysvětlení Sophii pustil. Nemohla tomu věřit, před pár minutami byla obviněna z vraždy a teď byla opět volná.
Oficiálně byla nevinná, ale reputace byla již ztracena, pro své okolí byla vrahem. Hned druhý den ji bylo řečeno, že si má sbalit věci a odejít ze sirotčince, z jejího jediného domova. Byla zdrcena, ale neměla jinou možnost. Začali nejhorčší dva roky jejího života. Spala kde to jen šlo, plnila kde jaké těžké práce jen aby měla na jídlo a jiné nezbytnosti. Když pak dosáhla plnoletosti, rozhodla se vstoupit do armády. Jídlo, přístřeší a ošacení zadarmo a navíc vidina kariéry, to pro ní bylo lákadlo. Navíc o sobě moc dobře věděla že má tuhý kořínek. Zima ani vedro ji netrápilo, dokázala fungovat několik dní bez jídla a sílu měla za dva. Nastoupila tak na základní výcvik, který měl oddělit zrno od plev a taky připravit občany a udělat z nich vojáky. Výcvik pro ní byl hračka, možná proto že ji jako ženu trochu šetřili, možná proto že nebyla obyčejný člověk. Pak nastal ten slavný den, den kdy se z rekrutů stali pravý vojáci, ti co výcvik úspěšně zvládli čekal slavnostní ceremoniál. Když pak všichni stáli v řádě a byl zavelen rozchod, zjevil se jakýsi generál se záhadným mužem v koženém kabátu po boku. Generál procházel mezi nováčky a postupně jim gratuloval či přál hodně štěstí do budoucna. Všichni byly zaskočeni, toto nebylo součástí, generál se zjevil nečekaně. I důstojníci co byli přítomni vypadali trochu zmateně, za co vděčí návštěvě samotného generála. Záhadný výprava se nakonec zastavila u Sophie. Prohlédl si ji od hlavy až k patě, poté se trochu nejistě podíval na muže v kabátu. Ten jen přikývl. Generál se vrátil pohledem k Sophii a rázně promluvil. "S okamžitou platností jste převelena k vojenské policii, zítra ráno se hlaste v policejním výcvikovém středisku." Poté zavelel rozchod a rychle se objevil, tak rychle zase zmizel. Sophie byla velice zmatená. Nikdy o působení u policie ani neuvažovala. I její kumpáni byly velice překvapeni a celý den pak vedly špekulace o tom, co to celé má znamenat. Rozkaz je však rozkaz a tak se již druhý den hlásila na výcviku pro budoucí policisty. Bylo to sice něco jiného jak vojenský kemp, ale i tak to hravě zvládla a stal se z ní zbrusu nový člen vojenské policie. Když obdržela certifikát z akademie, opět se zjevil onen muž v kabátu. Předal ji jakousi knížečku s papírem vloženým uvnitř. Papír byl rozkaz podepsán jejím velitelem. Prý se má dostavit do nějaké vládní budovy o které v životě neslyšela. Knížečka byla mužův odznak. Byl z vládní agentury Rubin, o té taktéž nikdy neslyšela. "Odvezu vás, jistě máte mnoho otázek, všechny vám zodpovím." Promluvil muž a zavedl ji ke svému vozidlu. Cesta byla dlouhá a tak mohlo být zodpovězeno opravdu hodně otázek. Ukázalo se, že onen záhadný muž co stál za jejím propuštěním a za převelením k policii, je náborář tajné vládní organizace zaměřené na nadpřirozené. Muž ji také zasvětil co zcela nového světa nadlidských bytostí. Zprvu tomu Sofie ani nemohla uvěřit, ale když si pak začala všechny dílky skládat do sebe, začalo to dávat smysl. Její síla, necit k teplotám, ten skandál s mrtvým mužem a i další podivnosti co zaznamenala.
Čekal ji tak opět další výcvik, tentokrát se učila jak poznat nadpřirozené, jak j s nimi bojovat, jak pomáhat s jejich začleněním do společnosti. Byla to zatím ta největší výzva, bylo to něco úplně jiné než doposud znala, vše bylo nové a ohromující. I tuhle překážku však překonala a stala se agentem. Jejím úkolem se stalo řešit nadpřirozené vojáky. Jejich přestupky, zabránit odhalení a pomáhat jim přežít v armádním kolosu. Právě proto byla převelena k vojenské policii. Svoje nové poslaní přijala odhodlaně. Konečně si totiž uvědomila co se stalo oné tragické noci a že můžu pomoci zabránit tomu, aby se něco podobného stalo dalším. Pomáhat nadpřirozeným co o to stojí, zneškodňovat ty co chtějí jen škodit a taky být oporou všem, kteří se stali obětí řádění všemožných nestvůr, to vše se stalo novou náplní jejího života.
Po tajném výcviku se vrátila k armádě, přiřadili ji do malé jednotky složené výhradně z agentů Rubinu. Někdo ve velení armády rozhodně věděl, o co šlo a tahal za nitky, aby se lidé dostali tam kam měli. Začínala jako nezkušený nováček, ale postupně získávala cenné zkušenosti, jak vojenské, tak policejní, tak i ty s nadpřirozenými. Jejich působení bylo velice různorodé. Vyšetřování trestných činů spojené s někým z armády, pacifikování nadpřirozených vojáků co začali dělat potíže, zamezování odhalení nadpřirozených nebo účast na akcích armády, kdy měli jít do boje s někým, kdo rozhodně nebyl člověk. Prostě kdekoliv byla potřeba armáda, policie, či někdo kdo to umí s příšerama, tam byla.
Se získanými zkušenostmi přicházel i kariérní růst, byla povýšeně téměř ihned, jakmile to bylo tabulkově možné a nakonec to dotáhla až na seržanta. Nakonec bylo rozhodnuto, že povede nově vznikající jednotku umístěnou na jedné z menších základen. Rozloučila se proto se svýmy starými kolegy a přesunula se do nové základny nedaleko od menšího města známého jako San Hillesh. Zatím se však nepodařilo sehnat do její jednotky žádné další agenty a tak většinou pracuje sama, nebo spolupracuje s civilními agenty. Jelikož je ale okolí přímo zamořeno nadpřirozenými, má vždy co na práci.
Fantasy World