Povaha
Cass je ukázkový příklad dítěte. Když se na někoho upne, má ho nadevše ráda, avšak dokáže být pěkně nepříjemná. Umí dát dost jasně najevo, že se jí něco nelíbí nebo že s něčím nesouhlasí. Pokud je někdo v ohrožení nebo kdokoliv ublížil někomu, na kom ji záleží.. dokáže být hodně nebezpečná, a pro toho dotyčného by obětovala i svůj život. I když je duševně dospělá, chová se jako malá holčička. Proč?? Protože jí to baví a může. Nač se chovat dospěle, když navždy zůstane v těle dítěte?? Už si na to i zvykla. Je chytré děvčátko, proto ne vždy lidé chápou, kolik toho na svůj věk ví. Moc dobře si uvědomuje, že díky svému přístupu může o Darga přijít, ale to si nechce připouštět. Tohle je asi jediná věc, které se uvnitř sebe bojí. Bez něj není nic. Skončila by stejně jako před x lety, kdy přišla o svou rodinu.
Minulost
Mohlo se zdát, že je všechno v naprostém pořádku. Jak by taky ne, když se narodila velice zazobané lidem roku 1489. Malinkatá Cass vůbec neregistrovala, že skutečnost je jiná. Jakožto dítko ji zajímala pozornost rodiny, spousta hraček a možnost mít vše, na co by si jenom ukázala. Skutečnost šla mimo ní. Její otec pracoval někde na radnici. Proslýchalo se, že se ke svým podřízeným choval arogantně a hnusně, což znamenalo, že ho nikdo neměl rád, ale i tak se snažili splnit vše, co jim dal za úkol. Našel se někdo, kdo ho nesnášel ještě více. Někdo, kdo se ho chtěl velice rychle zbavit. Ne jen jeho, ale i jeho blízkých. Nenávist vůči celé rodině Nowly se každým dnem, měsícem i rokem navyšovala. Ty pohledy, grimasy, které lidé ukazovali, ale i nadávky.. Kdykoliv jen vyšla máma s malou dvanáctiletou holčičkou a jednoročním bráškou těch výrazů lidí kolem se nedalo nevšimnout. Cass tušila, že to není dobré, ale nikdo jí to nechtěl vysvětlit. Matka otočila téma jinam.
Jednoho dne našli otce mrtvého. Jeho smrt nebyla odůvodněná. Do dnešních dnů se neví, co přesně se stalo. Mámu to dost vzalo a zhroutila se. Onen Incident nesla opravdu špatně. Cass stále moc nechápala, co se okolo její rodiny děje a proč se něco takového děje. Hodně se tiskla k mámě, zatímco se její bráška dožadoval pozornosti brekem. Jakmile se matka aspoň trochu vzpamatovala, rozhodla se malou Cass poslat pro jistotu odsud do bezpečí k jejím známým.
Na další den jejich obrovské sídlo skončilo v plamenech. Říká se, že máma i s bráškou uhořeli. Dle novinového článku bylo sídlo obklíčeno davem lidmi s pochodněmi v rukách. Bohužel nikdo proti tomu nic neudělal. Neměli šanci se z domu dostat. Kdyby někdo zakročil, mohli ještě žít. Cassandra mohla skončit úplně stejně, ale naštěstí ji máma zajistila bezpečí. Pamatuje si její poslední slova: „Brzy se pro tebe vrátím. Slib mi, že budeš statečná.. Miluji tě..“ Se svým Fuffym - plyšákem - který má oči z černých knoflíčků, ji hodlala hledat. Marně. Dalo jí zabrat, než našla jejich rodinné sídlo nebo.. to, co z něj aspoň zbylo. Pro malou holčičku to nebyl příjemný pohled. Stiskla k sobě svého Fuffyho a hledala po okolí mámu. Nemohla jít blíž k sídlu, protože bylo ohraničeno. Zoufale volala do ticha její jméno, které po chvíli zmizelo. Spatřila lidi, ze kterých neměla dobrý pocit. Byl taky oprávněný. „To je ta holka toho bastarda!! I ona musí trpět!!“ křikl muž a ukazoval na mladou holčičku, která se zlekla a dala na útěk. Možná byla chyba sem jít, ale chtěla najít mámu, kterou tak zoufale hledala. Netušila, kam běží a zda jim uteče. Pořád měla pocit, že jsou za ní a chtějí jí ublížit. Utíkala, co jí jen dech stačil. Probíhala místy, kde nikdy nebyla. Když Cass docházel dech, schovala se v nějaké zapadlé uličce, kde se snažila nabrat sílu, aby mohla zase běžet od zlých lidí.
Takto to nějakou dobu i fungovalo, akorát u ní propukala každým okamžikem větší a větší zoufalost. Nejedla, nepila, jen stále utíkala. Jeden den však vybočoval od těch ostatních. Narazila na muže, který se zprvu choval normálně, než se do ní jednoduše zakousl. I přesto, co udělal, v něm viděla někoho jiného. Někoho, kdo se k ní zachoval jinak, než ti ostatní zlí lidé. Proto jej nechtěla nechat odejít. Chodila za ním s prosíkem. Moc si nevybavuje, co přesně řekla, ale asi chtěla být jako on. Stalo se. Vyslyšel ji a proměnil, nečekajíc na dospělost. Od té doby je s ním. Pro někoho se může zdát, že je jeho ocáskem. Darga má moc ráda i po těch letech strávených s ním a zničilo by ji, kdyby ji vykopl. Obětovala by se pro něj, i když on asi ne. Za to ruku do ohně dát nemůže.
Ač uběhlo dalších pár let, pořád se ho nepouštěla. Byla s ním a jeho rádoby rezatého kámoše neměla ráda. Svým způsobem na něj i žárlí, ale to nikdy nepřizná nahlas. To se nikdy nestane. Je ale pyšná na to, jak si zgustla na Andrasovi. Vyholit mu na hlavě kosočtverec a nalepit mu depilační pásku na zádel.. na to do konce života nezapomene.
Vzhled
Má blonďaté vlásky s délkou do půli zad, ba-li delší. Nejsou zrovna moc husté, ale stará se o ně, jelikož své vlasy má ráda. Nejradši je nosí rozpuštěné nebo lehce sepnuté sponkou, aby ji vlásky nezasahovaly do obličeje. Vzhledem ke světlé barvě jejích vlasů má světlounkou pleť, plnější rtíky, menší nosánek a modré očka, které připomínají tyrkysový odstín. Jelikož se nedostala - a ani nedostane - k pubertě, má stále dětský hlas. Ráda nosí volnější oblečení staršího typu, především čtverečkované košile nebo svetříky. Prádlo bývá z většiny něčím potištěné, pruhované, poťupkované, či kostkované, ale ne s moc výraznými odstíny. V tomhle vůbec nechce vyčnívat. Obvykle chodí oblečená jako dítě. Nikdo krom Darga neví, kým doopravdy je a kolik má let.
Profil na echo @cass
Fantasy World