Povaha
Jeho chování je dosti.. vrtkavé. On neví, co jsou základy slušnosti, či jak se chovat mezi lidmi. Pro něj jsou lidi jako slunce pro upíry. Raději zaleze někam do kouta, než aby nějak vyčníval. Skrývá se a.. spíše se chová jako zvíře. Nemluví, nejí jako člověk, každý den spíše přežíval, než žil. Jde o naprosto tiché dítě, jež si proti lidem vybudovalo pevnou zeď. Musel se spoléhat sám na sebe, jinak by tu již nebyl.
Minulost
Malý klučina se narodil velice chudým rodičům. Těžko zvládali vyžít jen oni dva a ono jedno malé neplánované dítě jim vše zkomplikovalo. Stále plakalo, neboť mělo hlad. Jeho otec ho bil, neboť si myslel, že to mu od hladu pomůže a přestane tak řvát. Nepomohlo. Plakal mnohem více, dokud si nevykřičel hlasivky. To byly asi ty chvíle, kdy byl potichu. Věčně měl soplíky pod nosem, nevyměněnou plenu, či lehce zapáchal, neboť jeho matka Theresa a otec Victorian se o jeho pohodlí zajímali jen sporadicky. Spíš jim vadil. Victorian si půjčoval peníze, kde jen mohl, aby mohl pít a nevnímat křik toho malého usmrkance - jak mu rád říkával. Pravdou je, že mu nedali ani jméno. Bylo jim to jedno. Není jisté, zda se vůbec vědělo o tom, že porodila. Klučík pomalu rostl, ale nic se nelepšilo. Pořád byl pro rodinu překážkou a to mu bylo i předhazované, ačkoliv tomu nerozuměl.
Nastal věk, kdy začala padat první slůvka. To bylo křiku ze strany rodičů místo toho, aby se z jeho slov radovali. Chtěl se s mámou tulit, ale ta si od něj držela odstup. To samé i otec. Byl neustále okřikován, aby byl zticha, že na jeho slova není nikdo zvědavý. Jednou mu dokonce v opilosti Victorian dal izolepu na ústa, ale ani to moc nepomohlo. Když mu bylo kolem pěti let, pochopil, že jeho hlas je otravný, proto slovíček ubývalo, až nakonec přestal mluvit úplně. Chodil se sklopenou hlavou a takřka jak myška, neboť rodičům vadili i jeho kroky. On celý jim vadí. Spoustu nocí kvůli tomu proplakal. Spával v rohu pod schody, kam jej rodiče vyhnali.
Jeden den byl v něčem jiný. Byl opět donucen k něčemu, k čemu nechtěl. V domě se objevil pan, který byl představen jako strejda a musel jít s ním. Vzal jej někam do auta a jeli opravdu dlouho, dokud.. jej někde u nějakého lesa jednoduše nevyhodil se slovy: „Tebe nikdo nechce. Jsi jen hloupé nechtěné děcko. Naprosto k ničemu.“
Už okolo 4 let pobýval v lese odkázaný už hlavně jen na sebe. Nebylo to nic lehkého. Musel jíst brouky a pít vodu z potůčků. Zda ta voda byla pitná nebo ne, netušil. Byl úplně sám, ale za ty roky si na to zvykl. Dokázal se postarat sám o sebe, nemluvit, ačkoliv ta zima byla krutá. Málem umrzl někde v lese, kdyby nebyl v polorozpadlé opuštěné chatce. Na deky narazil u kontejnerů. Potuloval se lesem daleko od ostatních, maximálně se ukazoval ve večerních hodinách. Svou rodinu do dnešního dne neviděl. Ani se je nesnažil hledat.
Dá se říct, že se na něj aspoň trochu usmálo štěstí a dostal se do dětského domova, kde dostal pořádně najíst, lepší oblečení, avšak se dětí dost bojí. Dlouho byl sám bez pořádného kontaktu, chce to čas. Jelikož vůbec neměl jméno, bylo mu vybráno jméno Jeremiah a podle jedné vychovatelky dostal příjmení Davenport. Umí už o dost lépe mluvit, ač se mezi ostatními bojí, aby nedostal vyhubováno jako doma.
Vzhled
Jde o malého pohublého klučinu, jež měří okolo 120ti centimetrů a váží 40 kilogramů. Momentálně má delší rozcuchané havraní vlasy. Jeho oči mají šedý odstín, ačkoliv se na pohled mohou zdát, že září modře. Těch si všimnete jako první, jakmile jej spatříte zepředu. Dříve nejradši nosil černé oblečení a kapucí na hlavě a skrýval se před lidmi, ale teď musí nosit to.. co dostane. Oblíbil si však červený svetřík. Má jej delší, což lépe skrývá jeho ruce. Po těle má spoustu jizev. Nejvýraznější jsou na dlaních obou rukou, kde sáhl na stříbro. Nikdo mu neřekl, že je nebezpečné, navíc ani nevěděl, že se o stříbro jedná. Na pohled je rozhodně čistější, jak co se týče mytí, tak především v obličeji.
Přeměna
Jeho vlčí podoba odráží jeho těžký a složitý životní příběh. V jeho vlčí formě dominuje hustá, lesklá černá srst, která připomíná temnotu a smutek, jež ho provázejí od narození. Srst je na pohled jemná, ale zároveň působí divoce, symbolizující jeho nezdolného ducha a vnitřní sílu.
Jeho oči jsou pronikavé a světle stříbrné, což vytváří silný kontrast k temné srsti. Tento pohled odráží jak jeho nevinnost, tak hluboko ukrytou naději a odhodlání přežít, navzdory nepřízni osudu. Tyto oči působí mladistvě, ale nesou v sobě stopu bolesti a zkušeností, které by dítě jeho věku nemělo mít.
Vlčí postava je drobnější, než by se očekávalo, což podtrhuje jeho mladistvý věk a zároveň křehkost, která se skrývá pod povrchem. Jeho tělo je však silné a připravené k obraně, odrážející jeho schopnost bojovat za vlastní přežití a chránit to, na čem mu záleží. Uši jsou vztyčené a neustále ve střehu, jako by se snažil zachytit každý zvuk, což značí jeho ostražitost a naučenou nedůvěru.
Celkově jeho vlčí podoba zrcadlí jeho povahu a příběh. Je tichá a ostražitá, ale zároveň skrývá velké odhodlání a statečnost, které se rozvíjejí navzdory těžkému osudu. Černá srst, pronikavé oči a drobnější, ale silné tělo dělají z jeho vlčí podoby něco jedinečného a nezapomenutelného.
https://i.imgur.com/SyKdUMS.jpeg