Povaha
Everett se jeví jako muž, jež ví, co od života očekává. Taky to tak je a ne jen vypadá. Ale co si budeme.. dříve takový nebyl. Miloval dávku volnosti a pocitu bez závazku. Rád si užíval krátkodobých románků, přesněji na jedno ošustění a slehla se po něm zem. Taky dříve rád rozhazoval penězi, které ale byly jeho táty. Dnes je to ale celé jinak. Na povrchu vypadá jako sebevědomý muž, ale uvnitř je po jistém boji. Jelikož se s ním osud nemazlil, byl do své hlavní kapitoly v životě vhozen bez možnosti promýšlení. Everett v sobě dusí smutek kvůli nehezkému incidentu a bolestné ztrátě, ale napovrch to nedává nijak znát. To, jak se cítí, musí jít jednoduše stranou. Je někdo, kdo jej potřebuje víc, než kdokoliv jiný. Ví, že to přejde, ale všechno chce čas. Mimo toho, co se událo v jeho životě.. umí milovat. Dokáže porozumět, když se něco děje, ale zároveň je schopen chránit. Nebojí se rozbít tlamu nikomu, kdo by chtěl ublížit jeho blízkým. V tomhle se dá říct.. že je horká hlava. Je jen málo věcí, z kterých (nebo spíš o koho) má strach, ale i tak byl naučen nedávat slabiny na obdiv druhým.
Minulost
Narodil se dvěma vlkodlakům žijící na druhé straně Ameriky od San Hillesh. Ženě Ruby a muži Rodovi. Rod byl mužem, jež do domácnosti donášel spoustu peněz. Byl majitelem a zakladatelem firmy, takže Everettovo dětství rozhodně neznalo slovo chudoba. Byl již od mala k něčemu veden, ale čím více jej chtěl otec krotit, tím větší svou hlavu Everett měl. Byl vzdorovačný, nerad poslouchal, co po něm otec žádal, či požadoval. Chtěl si jet svou linku života. Jsou ale věci, kterými jej naučil a dnes se mu v životě hodí. Rod z něj chtěl mít nástupce, to ale nevěděl, že se tak ani za mák nestane.
Když padla u Everetta puberta, jak jinak by mohl trávit dny.. u knížek?? Jak po něm chtěl otec?? Špatná odpověď. Už jak jen měl na to věk, chodil za holkami. Když už se s tím aspoň trochu otec smířil, tak mu vysvětlil, aby si dával pozor, aby všude nebyli jeho vlkodlačí potomci. Měl s Everettem obrovskou trpělivost. Věděl, že jeho syn se jednou spálí. Varoval ho. On si ale prostě chtěl užívat. Byl v okolí samozvanej sukničkář. Spousta let totiž nebyla o ničem jiném než o tom, že střídal jednu za druhou v domě, který dostal od otce. Byl to od něj ještě dobrý skutek. Nic závazného a bez emocí. Měl takové pravidlo. Jednou a dost. Do jeho života se ale připletla dívčina. Jmenovala se Nela. Kdysi si její jméno nepamatoval, ale později se mu zarylo do paměti jako cejch. On to bral jako hru - vlastně jako vždy, ale Nela to viděla jinak. Zamilovala se a vážila si toho, že s ní kluk jeho postavení tráví čas. Jenže tohle Everett neopětoval, řídil se svým pravidlem. Proběhlo pár schůzek, než mu dovolila si vzít její první. Měla ze všeho obrovskou radost, dobrý pocit, jenže.. ráno ji čekala hořká realita. Řekl ji, aby odešla. Nic k ní necítil, jak tomu bylo i s dívkou před ní. Tahle se z toho ale složila. Klekla si před něj a prosila jej, aby si to rozmyslel. Ponižovala se před ním, shazovala svou důstojnost před mužem, který.. o ní prostě nestál. To už byl i hrubý, aby se jí zbavil. A ona odešla, neměla na výběr. Byla úplně zničená. Snažila se ho od toho dne zkontaktovat, ale on ji jasně říkal, aby mu dala pokoj a zapomněla na něj. Byl v ten moment chladný. To ale nečekal, že to bylo naposledy, co ji viděl.. naživu. Nela si podřezala žíly v horké vaně s posledními vzkazy. Jeden pro rodinu.. jeden pro Everetta. Nikdy si nepomyslel, že by byl něčí poslední kapkou. Musel o tom říct svému otci, který z toho rozhodně neměl radost a zaplatil její rodině velké odškodné za umlčení, čímž se to celé smetlo ze stolu a nikdo další se v tom nevrtal. Byl na jejím pohřbu. V utajení, zahalený někde vzadu, ale byl tam. Tohle jej dost poznamenalo a zůstalo v něm. Cítil její krev na svých rukou a toho pocitu se jen tak nezbaví. Tohle byl.. zlom uvědomění. Nejenže otec s ním po tomhle nějakou delší dobu nechtěl mluvit, ale musel den co den žít s touto tíhou. Upustil od toho, co dělal. Přestal s krátkými románky. Vlastně na to neměl ani pomyšlení. Roky mohly ubíhat, ale špatně se mu spalo stále. Otec mu pomalu odpouštěl, ale pořád to mezi nimi bylo dost křehké. On tomu ale rozuměl. Podělal to, pochopil zpětně, že s ním měl trpělivost a nebýt něj, byl by v háji. Stavoval se občas i k jejímu hrobu. V jeho životě byla jen drahá skotská. Žádné ženy, žádné jiné potěšení. Jen on a drahé pití. Nepil do němoty, to ne.. ale popíjel sám u svého baru se svými myšlenkami.
Co ale nečekal, že narazí na ní. Denisse. Byla to naprostá náhoda, jako z nějakého filmu. On byl zabraný ve svých myšlenkách a dívenka roztržitá. Neúmyslně do něj vrazila, když spěchala a popadaly jí knížky na zem. Pomohl jí je posbírat, ale pak se jí podíval od očí. Na to.. si musel sundat své sluneční brýle, aby si ji mohl lépe prohlédnout. Zprvu jej.. opravdu zaujala jako dívka, ale když se z toho lehce probral.. obával se. Vzpomněl si, co se stalo posledně. Denisse se mu omlouvala, ale on byl chvíli mimo. „Jste v pořádku??“ zeptá se ho svým jemným hlasem. To se probral a cítil se vnitřně divně. Dívku jeho zvláštní přístup neodradil a ač na pohled vypadal, že má dost peněz, tak jej sama pozvala do kavárny. Ano, dost jej to překvapilo, nikdo jej ještě nikam nepozval. Bral to jako rozptýlení od svého momentálně nudného života a pozvání přijal. Šli si sednout ještě ten den do nejbližší kavárny. Dlouho něco takového nepocítil. Mohl na tu dobu vypnout. Povídali si a dost si rozuměli. Když došlo na placení, on to chtěl za ní zaplatit, ale ona ne. Trvala si na tom, že si za sebe zaplatí a tak i učinila.
Nebyla to jejich poslední schůzka. Setkávali se, poznávali, ačkoliv jsou věci, o kterých bylo brzy mluvit. Bál se, že by ji odradil. Čas plynul, Denisse se k němu nastěhovala a i otec viděl, že to není ten Everett, kterým byl jako mladší. Všechno začalo nabírat lepší směr. Její přítomnost všechno rozzářila. Přinesla do jeho života slunce. Jednou se jí.. svěřil s tím, co se stalo v jeho minulosti a už jak o tom mluvil.. si to vyčítal. O to víc jej vyslechla a snažila se to celé pochopit. Viděla v něm jiného člověka, než byl, proto neměla ani nutkání ho opustit, ba naopak. Vážila si jeho otevřenosti. Chtěl být pro ní ten, koho si zaslouží a ona to viděla. Jednoho dne mu oznámila, že čeká dítě. Bral to jako radostnou zprávu a snažil se o to více. Při kontrole jim bylo ale oznámeno, že její těhotenství je rizikové. To znamenalo, že musí být co nejvíce v klidu a šetřit se. To vzal Everett do svých rukou. Staral se o ní jako o princeznu, aby neměla jedinou starost, láska mezi nimi byla opravdu silná. Když měl Everett narozeniny, dala mu stříbrné hodinky, na jejíž boku je jemně vyryté “E & D forever“. Až.. se blížil termín porodu. To už byla předem v nemocnici, aby byla pod dozorem lékařů. Everett ji navštěvoval, jak nejvíc mohl. Zařídil ji VIP pokoj jen pro ní samou a už s přichystanou postýlkou pro malého kloučka. Už se jen čekalo, kdy přijde na svět. Několik měsíců společně plánovali i svatbu, že jak se malý narodí, brzy na to se vezmou. Všechno vypadalo, že nic lepšího být nemůže, ale osud s nimi měl jiné plány. Při jejím porodu byl zprvu u ní jako opora. Držel ji za ruku, byl tu pro ni, ale.. všiml si, že doktoři vypadají vážně, tušil, že se něco dělo. A taky že jo. Ač nechtěl, byl brzy vyhnán z porodního sálu, jelikož přišly komplikace. Ten čas byl věčný. Nervózně pochodoval po čekárně. Ale tu ránu, kterou mu lékař sdělil.. s tou nepočítal. Malý je v pořádku, ale.. Denisse podlehla komplikacím. Nepodařilo se zastavit krvácení. Musel si sednout, jinak by to s ním seklo. Část jeho umřela s ní.. ztratil tak kus sebe. Cítil se strašně. Potřeboval se s ní ale rozloučit. Mohl být u ní.. u jejího nehybného bledého těla. Bolelo jej to. Neskutečně moc. Tehdy mu poprvé stékaly slzy po tváři. Poprvé a.. taky naposled. Stáhl se dost do sebe. Musel být silný pro jejich syna. Dal mu jméno, jaké si přála Denisse.. Nylo. Je jí tak neskutečně podobný. Když se na něj podíval.. viděl její oči. Její rty. Její klid. Jako by se převtělila do svého syna.
Vzal si syna domů, jenže netušil moc, jak se o něj starat. Pomáhala mu jeho rodina, ta její rodina.. Matka byla pár let po smrti a otec?? Toho ani nepoznala. Tak či tak chtěl do výchovy dát všechno, nechtěl nechávat malého jen s chůvami. Chtěl být pro něj otcem, kterého si zaslouží. Ale i když čas ubýval a malý pomalu rostl.. jeho doma všechno připomínalo Denisse. Bylo to pro něj vnitřně neskutečně ubíjející, že si řekl, že.. musí vypadnout. Rodičům to oznámil a nemusela ani říct důvod. Pochopili to sami, taky to byl jejich syn.. před nimi nic neutají.. Takže jak malému byly přibližně tři roky, sbalil sebe i jeho a opustili město. Slíbil jim, že buď oni mohou kdykoliv přijet, že jim dá adresu, či on s malým za nimi dojede. Usídlil se nakonec v San Hillesh, kde si koupil větší baráček a tam se zabydlel. S financemi si nemusel dělat těžkou hlavu.. Byl slušně zaopatřený. Kdyby se nezměnil, byl by teď bez ničeho, ale takhle.. Chtěli hlavně, aby jejich vnuk nestrádal a v Everettovi viděli skvělého tátu.
Fantasy World